Arca Noae přichází s novou verzí dalšího ovladače. Tentokrát je to ACPI driver určený jak pro kernely přímo od této společnosti, tak pro ty ještě od IBM. Jedná se zejména o vylepšení práce s pamětí na SMP systémech, rozšíření debuggovacích možností a aktualizaci komponent z ACPICA - projektu referenční implementace ACPI - na verzi 20210331, která zavádí mj. podporu ACPI 6.4.
Ovladač je k dispozici v rámci Arca/OS Support & Maintenance Subscription nebo Arca Noae OS/2 & eCS Drivers and Software Subscription.
Zdroje:
Takhle malých změn si u mainstream operačních systémů člověk ani nevšimne. V desítkách aktualizací naprosto všeho, které přichází týden za týdnem se úplně ztratí. Nicméně pro OS/2 je každá novinka dobrá novinka.
Titulek v podstatě shrnuje to nejdůležitější, co desetinková aktualizace finského mobilního operačního systému přináší, přesto dovolte trochu detailněji:
Sailfish OS 4.1 podporuje nové zařízení, kterým je Sony Xperia 10 II (Mark Two) a na tomto telefonu poprvé v historii projektu běží v plně 64-bitovém režimu. Prozatím to z hardwarového hlediska nepřináší nějaké převratné možnosti, i tato relativně moderní Xperia má totiž „jen“ teoreticky 32-bitově adresovatelné 4 GB operační paměti, nicméně do budoucna je to praktická nezbytnost, protože veškerý nový mobilní hardware je již roky postaven na AArch64.
Jednu změnu to ale přeci jen přineslo: aplikace pro Android lze instalovat z 64bit apk balíků, což je v některých alternativních repozitářích dnes default. Když už je o Androidu řeč, tak Sailfish nově podporuje API na úrovni Androidu 10, tedy je pouhou jednu verzi pozadu (čímž je na tom lépe než drtivá většina majitelů telefonů s Androidem, jimž update nikdy nikdo nevydá).
Zdroj:
Považuju za úžasné, jak se Jolla drží a nijak zásadně nezaostává za mobilním světem, tedy dělá něco, co třeba Microsoft v posledních patnácti letech několikrát zkusil a vždy strašlivě pohořel. Nezbývá než popřát, ať se daří i dále.
ARM pokračuje v odhalování novinek souvisejících s architekturou ARMv9, uvedenou na konci března. Po čistě serverových procesorech Neoverse přišly na řadu CPU určené pro mobily, tablety, případně desktopové/notebookové počítače. Zde už před takřka deseti lety došlo na rozdělení na jádra big, která jsou orientována na vyšší výkon - oficiální marketingovou mluvou se snaží balancovat výkon, spotřebu a plochu čipu - a jádra LITTLE, orientovaná na nízkou spotřebu. Procesory pro mobilní zařízení se pak lepí heterogenně z kombinace jader obou typů a systém je přepíná podle potřeby. Vloni navíc došlo mírnému posunu v kategorii big, kde se od top modelu Cortex-A78 oddělila řada Cortex-X, která už se nesnaží nic balancovat ani marketingově a jdou jen po výkonu.
Všechny tyto tři řady byly doposud obsazeny procesory architektury ARMv8.2 a všechny tři se tak dočkaly nových jader.
Všechna tato jádra mají implementovanou vektorovou jednotku SVE2.
Zdroje:
Tiskové zprávy ARMu jsou už dávno zajímavější než ty Intelu či AMD. Snad se dočkáme nějaké dobře zdokumentované desktopové desky s X2, trochu otevřená konkurence pro Apple a jejich M1 je třeba jak sůl.
Huawei se už několikátým rokem potýká s nejrůznějšími embargy, které na něj uvalila vláda USA. Jedno z klíčových mu zapovědělo používání služeb Google na jeho mobilních zařízeních, jiné pro změnu blokuje přístup k technologiím spojeným s procesory ARM, které jeho dceřiná společnost ARM HiSilicon vyvíjí.
V druhém uvedeném případě by řešením mohlo být použití open-source procesorové architektury RISC-V, právě na této platformě totiž vydalo SBC s vlastním čipem HiSilicon Hi3861. Vzhledem k tomu, že RISC-V zatím nenabízí nic ani zdaleka tak výkoného jako jsou současné top CPU pro chytré telefony, nepůjde ale o pokus obejít se bez ARM právě v této oblasti, cíleno je spíše řadiče periferií (zde konkrétně MCU k WiFi modulu).
Zdroje:
Snad to v této oblasti myslí Huawei vážněji, než u HarmonyOS, který měl vyřešit zákaz použití Androidu respektive Google služeb. Tam se hodně psalo o novém, mikrokernelovém a od nuly vyvinutém operačním systému a je to přitom jen fork Androidu 9 (HarmonyOS 1.0) a 10 (HarmonyOS 2.0).
Sedm měsíců po vydání předchozí desetinkové verze a rok a čtvrt od vydání devítky přichází NetBSD ve verzi 9.2. Jedná se zejména o verzi záplatující, opravující a drobně vylepšující, žádná převratná novinka na seznamu není.
Uživatelé aktualizující z verzí starších než 9.0 jsou upozorňováni na nutnost povýšit na 9.2 nejdříve kernel a až po restartu i userland.
Zdroj:
PowerPC v 64bitové verzi pořád nic. „Of course it runs NetBSD!“
Hyperion Entertainment oznámil vydání nové verze původní větve AmigaOS 3.1.x, která je výsledkem dvouleté práce více než stovky lidí a v níž je tentokrát tolik změn, že je značena jako AmigaOS 3.2.
Ty nejzásadnější novinky:
A mnoho, mnoho dalšího.
AmigaOS 3.2 vychází na CD, kde je dostupný jako obrazy pro diskety nebo jako bootovatelný instalátor, který je možné překopírovat na pevný disk a přímo z něj instalaci nastartovat. Lze jej provozovat na všech existujících 68k Amigách, za předpokladu že v nich je KickStart 3.1 či novější - doporučuje se samozřejmě pořídit KickStart ROM 3.2, který vychází zároveň se systémem. Dále je nutné mít alespoň 2 MB RAM (2.5 MB pokud nevyměníte KickStart) a 10 MB volného místa na disku.
Například u německého distributora Alinea Computers lze AmigaOS 3.2 pořídit za 43 eur, plus 8 eur za KickStart ROM, plus 10 eur za sadu fyzických instalačních disket.
Zdroje:
Pro neamigistu je v tom samozřejmě trochu bordel - je tu AmigaOS 4.1 pro next-gen Amigy s PowerPC procesory, dále verze 3.5 a 3.9 pro původní Amigy s turbo kartami a teď vychází systém, který má z těch aktuálních nejnižší číslo verze, ale pro úplně klasické stroje je nejnovější možný. Nicméně, přesně tento chaos je pro platformu od zániku původní mateřské firmy takřka příslovečný a amigisti se v tom zjevně dobře orientují. Proto jim k takhle rozsáhlému release, který lze s trochou dobré vůle provozovat na 35 let starém hardware, nezbývá než pogratulovat.