13.09.2024 - Doba čtení: 2 minut

Joshua Stein vydal novou ver zi svého IRC klienta pro klasické Macintoshe, konkrétně pro počítače s Macintosh System Software 6 a MacTCP. Ačkoliv šestkový systém byl konečnou verzí pouze pro původní Macintosh a jeho varianty, všechny ostatní počítače s procesory 68k byly teoreticky schopné upgrade na System 7. Nicméně vzhledem k výchozímu běhu v multitaskovém režimu a podstatně větším paměťovým nárokům je hned celá řada modelů, pro které je mnohem vhodnější zůstat právě u šestky - prakticky se dá říct, že se to týká všech all-in-one modelů vybavených pouze procesorem 68000.

Proto je tento systém mezi uživately strojů jako Macintosh Plus či Macintosh SE velmi populární a právě proto je vývoj klienta Wallops cílen na tuto verzi.

Novinky v této verzi zahrnují:

• Změnu velikosti okna programu, výchozí hodnota je nastavena dle rozlišení obrazovky.
• Nastavení serveru a uživatele se ukládají do nastavení v systému a nikoliv v aplikaci, takže při překopírování aplikace do jiného počítače nemůže dojít omylem například k přenosu hesla.
• Přibyla možnost soukromé konverzace - buď příkazem /query nebo poklepáním na uživatele v seznamu účastníků daného kanálu.
• Zásadní zrychlení řazení seznamu uživatelů v kanálech.
• Implementace dalších IRC příkazů (/op, /disconnect, atd.)
• Možnost potlačení MOTD při připojení na server a tím zrychlení u serverů, které mají tuto zprávu neúměrně dlouhou.

Zdroj:

• https://jcs.org/2024/09/12/wallops2

Macintosh System Software 6 jsem nikdy nikde neprovozoval, protože all-in-one Macům jsem se vždy vyhýbal a už na mém prvním počítači značky Apple - Macintoshi LC II - běžela sedmička zcela bez problémů. Nicméně této práci velmi fandím a doufám, že Joshua bude pokračovat i nadále.

03.09.2024 - Doba čtení: 3 minut

Microsoft převedl projekt Mono - open-source implementaci .NET frameworku - na tým vývojářů projektu Wine.

Mono původně vyvinula společnost Ximian, jejímž zakladatelem byl Miguel de Icaza, původní autor Midnight Commanderu či GNOME. Ximian posléze koupil Novell, nicméně ve chvíli kdy se i Novell stal zbožím a koupila ho The Attachmate Group, byl veškerý personál související s projektem Mono propuštěn. Propuštění zaměstnanci rychle vytvořili novou společnost Xamarin a ta Mono dále rozvíjela společně s řadou produktů, které .NET aplikace zpřístupňovaly i mimo Windows, například na platformách Android, iOS či Linux.

I Xamarin byl ale později koupen softwarovým gigantem - tentokrát Microsoftem - který technologie Xamarinu týkající se .NET šíří společně se svým Visual Studiem, ale s výjimkou samotného frameworku Mono. Ten byl Microsoftem forknut, původní větev (mono/mono, "original mono") se verze dočkala naposledy před pěti lety, zatímco větev nová je rozvíjena a byla zahrnuta do hlavního repozitáře .NET (dotnet/runtime).

A právě původní Mono nyní Microsoft převedl na WineHQ, které stojí za (ne)emulátorem Windows pro unix-like systémy. Zbaví se tak rozvoje něčeho, co dále již nepotřebuje a WineHQ naopak získá kontrolu nad něčím, co je podstatnou součástí distribuce Wine. Hlavním repozitářem zdrojáků Mono se tak stává ten spravovaný Wine, repozitář Microsoftu bude archivován, další změny do něj nebudou přijímány a po čtyřech letech budou smazány binární releasy v něm obsažené.

Zdroje:

• https://www.mono-project.com/
• https://www.phoronix.com/news/Microsoft-Gives-Mono-To-Wine

Programováním v .NET se více či méně úspěšně delší dobu živím, Mono jsem jako možnost napsat si něco i pro platformy, které používám v soukromí, měl v jisté době docela rád. Microsoft ale nakonec přestal ignorovat svět mimo vlastní operační systémy, takže ani moc nedávalo smysl, aby pokračoval v této dvoukolejnosti. Naopak Wine tohle pomůže, vlastní verzi si tvořili už řadu let a teď bude ta jejich jediná správná.

09.08.2024 - Doba čtení: ~1 minuta

Antoni Sawicki alias Tenox již před dvěma lety prolomil ochranu demoverze portu SimCity pro unixové systémy a od konce roku 2022 tak mohou tuto hru na svých unixových stanicích hrát majitelé strojů se systémy DEC Unix, HPUX, SunOS a IRIX. Chyběla ale verze pro AIX, která nebyla nikdy vytvořena, a verze pro IRIX, která by šla hrát v novějších verzích, jež neumí spouštět binárky ve formátu COFF a vyžadují formát ELF.

S pomocí zdrojových kódů SimCity, které byly pod názvem Micropolis pod licencí GPL před více než šestnácti lety portovány na laptop OLPC XO, se ale podařilo tyto chybějící verze vytvořit. Všechny modifikace, které nebyly v původní verzi, byly odstraněny, vráceno bylo původní GUI a tak si i majitelé novějších strojů od SGI či pracovních stanic od IBM mohou zahrát tuto klasickou simulaci města.

Zdroje:

• https://virtuallyfun.com/2024/08/08/dux-simcity-unix-aka-micropolis-on-irix-6-5-and-aix-4-3/

Hry pro komerční Unixy nikdy moc nevycházely a že něco vyjde v roce 2024, to bych si opravdu nikdy netipnul. Stroje s oběma systémy mám, ale asi se hned tak nedostanu k tomu, si to vyzkoušet. Na seznam si to ale dávám.

07.08.2024 - Doba čtení: 3 minut

Robert J. Sawyer, kanadský sci-fi autor ověnčený cenami Hugo a Nebula, napsal veškrou svoji tvorbu v textovém editoru WordStar 7 pro DOS. Není zdaleka sám, kdo tento editor používá či historicky používal - stejný editor používal již Arthur C. Clarke a ještě starší verzi 4 používá například George R.R. Martin.

Program má své počátky v roce 1978 na CP/M, počínaje verzí 3 byl portován na PC pod DOS, v již zmíněné verzi 4 byl pak kompletně přepsán a následně vyvíjen až do roku 1992, kdy byla vydána poslední verze, tedy 7.0 Rev. D. Jelikož byl celý editor kompletně napsán v assembleru, byl jen obtížně portovatelný pod nastupující MS Windows, pokus o přepis do jazyka C z konce 80. let vyústil v nekompatibilní verzi Wordstar 2000, která se dobře neprodávala a Wordstar for Windows byl nakonec cizí produkt, jen drobně upravený a rebrandovaný.

Mateřská společnost MicroPro byla několikrát prodána různým majitelům a dnes se již nikdo k právům na tento editor nehlásí. Robert J. Sawyer, který je velkým propagátorem WordStar, proto vydal kompletní archiv všeho, co je k tomuto editoru dostupné, včetně kompletní dokumentace. Jím sestavený archív má takřka 700 MB, obsahuje totiž i emulátor DosBox-X nastavený tak, aby v něm WordStar 7 bezproblémově běžel.

Licenčně to bohužel není nijak ošetřené, pracuje se s neoficiálním principem abandonware, ale je to prý maximum, co se dnes pro kdysi nejpopulárnější editor planety dá dělat, aby ho bylo možné používat i na počítačích o dekády novějších, než byla PC z 80. let.

Zdroje:

• Science Fiction Writer Robert J. Sawyer: WordStar 7 Archive (sfwriter.com)
• Science Fiction Writer Robert J. Sawyer: WordStar: A Writer's Word Processor (sfwriter.com)
• WordStar 7, the last ever DOS version, re-released for free • The Register
• The History of Computing: WordStar

Roky, ba dokonce již desetiletí používám textový editor joe. Drtivá většina jeho klávesových zkratek má původ ve WordStaru. Tento archív mi proto nemá co nabídnout, ale odvážlivcům, kteří provozují DOS i v 21. století by se třeba mohl hodit.

07.07.2024 - Doba čtení: ~1 minuta

Vyšla nová verze nástroje umožňujícího pod AmigaOS 4 používat síťové skenery komunikující prostřednictvím protokolu ESCL. Tento protokol je založen na HTTP(S) a XML a jelikož jde o výchozí protokol v macOS (AirPrint Scanning / AirScan), je podporován celou řadou zařízení.

První verze tohoto programu vyšla v závěru roku 2022 a tato mj. přidává podporu SSL/TLS  pro zařízení, která nefungují pouze pomocí plaintextového HTTP.

Zdroj:

• http://www.os4depot.net/?function=showfile&file=utility/print/airscan.lha

Musím příležitostně zkusit, zda Sam460LE zvládne s tímto programem skenovat na mé síťové multifunkci od HP.

05.06.2024 - Doba čtení: 4 minut

Pro Atari ST a jeho nástupce a klony vzniká pravděpodobně méně nového užitkového software než například pro Amigu. Je to snad i pochopitelné - přímo Atari ST, kterého se v různých variantách prodalo nejvíce, je singletaskové a hardwarově vcelku omezené. Atari Falcon 030, TT či modernějších počítačů jako FireBee, které Amigu v mnoha ohledech pokud ne přímo překonávají, tak minimálně vyrovnávají, se zase prodalo o řád méně než výkonnějších modelů Amigy. Není tedy tak velké množství ani uživatelů, ani programátorů. Přesto ale software vzniká. 

Například francouzský vývojář Rajah Lone během května a prvního červnového týdne vydal aktualizace celé řady svých freewarových programů:

• Dvoupanelový souborový manažer KK Commander se během posledního měsíce dočkal hned tří verzí a to po takřka pětileté pauze od poslední verze předchozí (a ta vyšla tři roky po předchozí). Během těchto tří verzí získal program schopnost vytvářet obrazy fyzických disket a to ve formátech MSA či ST, jinak jde vesměs o poměrně rozsáhlé opravy bugů nahlášených za uplynulé roky. Program již z dřívějších verzí umí (kromě standardních operací se soubory, které u podobného programu lze očekávat) pracovat se ZIP archivy a také je schopen dekódovat znaky UTF-8 v názvech souborů.
• I FTP/FTPS/FTPES klient Litchi čekal na novou verzi od roku 2019 a i zde jde zejména o opravu chyb, v seznamu novinek je pouze jedna položka a to možnosti nastavení zobrazování disketových jednotech.
• Trojici programů Crésus, Joe a Meg co do funkčnosti nic moc nespojuje: první je správce bankovních účtů, který umožňuje sledovat příjmy a výdaje, prohledávat historii operací, filtrovat je a tisknout reporty, druhý je HTML editor a třetí umí kontrolovat e-mailové schránky a dle filtru notifikovat, zda je v nich něco nového. Spojuje je ale nová verze, která ve všech třech případech opravuje chybu při alokaci paměti.
• (N)NTP Clock Sync je úplně nový program, i tak už má za sebou během května dvě verze. Jde o jednoduchý nástroj, který (jak název napovídá) umí nastavit systémové hodiny dle NTP či NNTP serveru.
• Nový je i sprite editor P2SM, který umožňuje editovat 2, 16 či 256barevné sprajty a to nezávisle na aktuálním grafickém režimu. Do budoucna dle autora není vyloučeno, že se program podstatně rozšíří a stane se z něj plnohodnotný grafický editor.

Programy jsou psány v GFA Basicu a podle všeho by měly běžet jak v systémech TOS/EmuTOS, tak i pod multitaskovým MiNTem.

Zdroj:

• Atari – applications | Carnet numérique de Rajah Lone (ptonthat.fr)

Je to veskrze fascinující. Francouzštinu má jako rodný jazyk méně lidí než korejštinu či němčinu, přesto u Korejců ani Němců nevidíte, že by předpokládali, že jim rozumíte a tvořili své weby v těchto jazycích. Ataristi z Francie tak ale až na drobné výjimky činí - zde alespoň stránky s popisem programů obsahují texty i v angličtině, žel ne nějak nadepsané či ohraničené, takže je třeba očima přeskakovat to, čemu se mozek brání porozumět. KK Commander jsem si ale už do Falcona přenesl a je to moc pěkně udělaný program.