Minulý týden proběhl v kalifornském San Jose Open Compute Project Global Summit a společnost Raptor Computing Systems na něm prezentovala své plány pro rok 2024, respektive pro jeho druhou polovinu.
Světlo světa by měla spatřit primárně serverová základní deska s dvěma paticemi v nichž budou procesory dle specifikace Power ISA 3.1, ovšem tyto procesory nebude dodávat IBM, ale relativně neznámý fabless výrobce procesorů Solid Silicon. Dle stejné specifikace je vyráběn i Power10, ovšem jeho použití Raptor CS vyloučil již před několika lety, obsahuje totiž části, které se neobejdou bez binárních blobů.
Procesor pro tuto serverovou desku je označován jako S1, měl by podporovat PCIe 5.0 a DDR5, taktován bude mezi 3 a 4 GHz, počítá se v základním modelu s 18 jádry a každé z nich bude moct zpracovávat 4 vlákna zároveň. Možnost běžet jak v little-endian tak v big-endian režimu zůstane zachována. Výrobní technologie a příkon/spotřeba nejsou známy, ostatně nikde ani nebylo uvedeno, kdo vlastně bude procesor nakonec reálně vyrábět, Solid Silicon bude pouze navrhovat a výrobu někde objednávat. Přímo na procesoru se bude nacházet i BMC, postavené na procesoru X1, což bude také procesor dle Power ISA 3.1, jen menší, jednodušší a vybavený DDR3 pamětí.
Zdroje:
POWER9 stroje se dočkají skutečných nástupců, tedy pokud všechno klapne. Cena ale určitě nebude přívětivá. Blackbird stojí v EU aktuálně kolem pěti tisíc eur; Talos II, není-li v akci, stojí více než šest tisíc eur. Oba přitom mají procesory od IBM, které jejich vývoj a výrobu realizovalo primárně pro své systémy, takže náklady mohlo rozpustit mezi větší počet kusů. Pokud tady Solid Silicon bude čipy dělat jen pro Raptor, cena dramaticky vzroste a nedivil bych se, kdyby levnější modely stály dvojnásobek toho, co dnes.
Nezávislá linuxová distribuce Adélie Linux, která je založena na musl C library a jako init používá OpenRC a s6, začala počínaje 29. srpnem zveřejňovat noční sestavení instalačních médií aktuální betaverze. V období mezi současnou BETA5 a chystanou RC3 budou verze reflektovat hlavní vývojovou větev, po vydání RC3 budou mít větev samostatnou.
Sestavovány jsou obrazy live a instalačních médií a dále také rootfs. Live média existují ve všech kombinacích podporovaných platforem a desktopových prostředí, tedy LXQT, Mate a KDE pro 32bit a 64bit ARM, 32bit a 64bit POWER/PowerPC, i586 a x86_64.
Zdroje:
Adélie Linux s první plnou verzí nikam nechvátá. Proti třeba Chimera Linuxu začali o řadu let dříve a domnívám se, že první ostrou verzi bude mít Chimera rychleji. Ale to vůbec nevadí a každý nezávislý vývoj v této oblasti je velmi vítán.
Ačkoliv je Chimera Linux rolling distribuce, takže nemá smysl bavit se o "verzi", na webu projektu se objevila informace, že lze nyní systém považovat za alfa software - tj. je dostatečně stabilní na to, aby jej odvážlivci mohli začít denně používat.
Existuje a funguje centrální automatizovaný systém tvorby balíčků, což mimo jiné znamená, že systém lze graduálně aktualizovat a není k tomu zapotřebí přílišných manuálních zásahů a oprav na straně uživatele. Základní koncepty distribuce jsou již vcelku ustálené, takže i když ještě může dojít k i relativně velkým změnám, je to asi méně pravděpodobné než před pár měsíci. Největší nedostatky jsou prý na straně dokumentace, testování a rozsahu existujících balíčků, dále se pak bude pracovat i na spouštění a správě systémových služeb.
Aktuální userland je založen na FreeBSD 13.2, toolchain je založen na LLVM 16 a primárním podporovaným desktopem je GNOME 44. V repozitářích přibylo mj. Qt6, OpenJDK 17, Thunderbird, GIMP, Inkscape, LibreOffice, QEMU a další.
Zdroj:
Void Linux PPC pomalu dosluhuje, s tři čtvrtě roku starým Firefoxem mám například už celkem velké potíže na některých webech, takže je nejvyšší čas významně se dívat směrem k jiné distribuci. Z palety Devuan, BonSlack/RiscySlack a Chimera je nejpravděpodobnější právě poslední jmenovaná, protože ji má na svědomí stejný člověk, který doposud dělal na Void PPC. A není nic lepšího než mít možnost pobavit se realtime s autorem svého systému...
V první půli ledna IBM oznámilo, že ve třetím a čtvrtém kvartálu postupně přestane nabízet většinu svých serverů založených na procesorech POWER9. Nová generace založená na POWER10 byla již prakticky u všech představena, pro společnost tedy přestává mít význam nabízet i tento hardware.
Jak ve své analýze uvádí server IT Jungle, může to být způsobeno tím, že dochází skladové zásoby samotných procesorů a jelikož s jejich výrobcem, tj. GlobalFoundries, se IBM opakovaně soudilo, zavřelo si tím okno pro objednávku dalších kusů. POWER10 vyrábí pro IBM Samsung, prozatím výtěžnost není zrovna dobrá a tak IBM chce všechnu energii nasměrovat právě tam.
Zdroje:
Můj POWER9 se ze stolu nikam zmizet nechystá, rozhodně ne v několika dalších letech, ale to, že zmizí z komerčního světa, je neklamnou známkou toho, že už je to procesor minulosti. A vzhledem k tomu, že POWER10 není (snad pouze prozatím) open hardware od A do Z, je dost možné, že to znamená konec pracovních stanic této architektury.
Necelý rok po uvedení pracovních stanic Talos II a Talos II Lite na evropský trh, přichází německý prodejce open a free hardware Vikings i s menší a zejména o něco levnějším počítačem založeným na desce Blackbird, takže ani tu již nyní není nutné objednávat přes oceán a absolvovat v EU všechny náležitosti celního řízení.
Cena základní konfigurace Blackbird Secure Desktop je 4278 eur včetně DPH a tato konfigurace obsahuje 4C/16T procesor POWER9 v2, 16 GB RAM, chladič, zdroj a skříň - ostatní položky nutno doplnit v konfigurátoru nebo mít vlastní.
Zdroj:
Kdybych Blackbird kupoval dnes, pak bych ho vlastně asi nekupoval - jen doplnění grafiky a NVMe úložiště posouvá cenu někam ke 130 tisícům korun. Když sečtu vše, co mě stál můj počítač, nejsem ani na dvou třetinách této ceny a to mám aktuálně 64 GB paměti.
Testování prototypů open-source notebooku založeného na architektuře PowerPC/POWER, které probíhá posledního zhruba čtvrt roku, přineslo první výsledky a nutno říct, že více než uspokojivé.
Návrh desky, všechny komponenty týkající se napájení i samotné napájecí cesty se jeví být jako bezproblémové a kromě drobného doladění na nich není třeba provádět žádné dodatečné změny. Procesor, paměti, NVMe úložiště i periferie jsou tedy napájeny korektně a nic nebrání naprogramování obsahu do hlavního CPLD, které tato zařízení obsluhuje, a následná úprava firmware U-Boot tak, aby je detekoval a umožnil boot operačního systému.
Tato fáze se předpokládá zhruba do začátku jara letošního roku. Mezitím iniciativa potřebuje ještě dovybrat prostředky, protože prototypy stály více, než bylo plánováno. Pokud se povede zařízení nabootovat, přistoupí se k certifikaci notebooku pro evropský trh a jeho následné uvedení do prodeje se stane realitou.
Zdroj:
Je skoro až zvláštní, že poloamatérský projekt něčeho tak složitého nemá v návrhu desky žádné zásadní chyby a prototypy vypadají, že budou fungovat hned na první pokus. Ale třeba je to dobré znamení.