V první půli ledna IBM oznámilo, že ve třetím a čtvrtém kvartálu postupně přestane nabízet většinu svých serverů založených na procesorech POWER9. Nová generace založená na POWER10 byla již prakticky u všech představena, pro společnost tedy přestává mít význam nabízet i tento hardware.
Jak ve své analýze uvádí server IT Jungle, může to být způsobeno tím, že dochází skladové zásoby samotných procesorů a jelikož s jejich výrobcem, tj. GlobalFoundries, se IBM opakovaně soudilo, zavřelo si tím okno pro objednávku dalších kusů. POWER10 vyrábí pro IBM Samsung, prozatím výtěžnost není zrovna dobrá a tak IBM chce všechnu energii nasměrovat právě tam.
Zdroje:
Můj POWER9 se ze stolu nikam zmizet nechystá, rozhodně ne v několika dalších letech, ale to, že zmizí z komerčního světa, je neklamnou známkou toho, že už je to procesor minulosti. A vzhledem k tomu, že POWER10 není (snad pouze prozatím) open hardware od A do Z, je dost možné, že to znamená konec pracovních stanic této architektury.
Vzhledem k tomu, že .NET 7 a Windows 11 jsou zejména ve znamení dalšího pokusu Microsoftu o průnik na architekturu ARM/Aarch64, poněkud zapadlo, že od této verze běží framework i na linuxových serverech platformy POWER. Již takřka před měsícem to bylo oznámeno na webu IBM, největšího producenta počítačů této architektury a zároveň jejího hlavního autora.
Portováno bylo:
Rychlosti běhu nebyla prozatím předmětem optimalizace, takže nemusí .NET dosahovat stejných výkonů jako na jiném podporovaném železe, nicméně dobrou zprávou je, že jde o upstream port přímo od MS, takže je možné překládat bez dalších úprav přímo z oficiálního zdrojového kódu z GitHub repozitáře.
Zdroj:
Jako vždy u alternativních platforem zamrzí absence portu alespoň jednoho GUI toolkitu. Přitom například MAUI běží na počítačích, telefonech či chytrých televizích, takže na POWER by jistě bylo také možné ho portovat. IBM (a nejen IBM) má však POWER jen jako serverovou platformu, takže na port GUI nebyl pravděpodobně vyvíjen žádný tlak. Otázkou je, zda alespoň alternativní toolkity (např GTK#) půjdou bezproblémově používat.
Operační systémy, které pro svůj hardware založený na POWER architektuře píše přímo IBM, využívají po většinu své exitence tagování paměti. Jedná se o techniku, která umožňuje přiřazovat metadata k oblastem paměti a tak rozdělit data v ní uložená například na spustitelná a nespustitelná. Podpora pro to existuje přímo v instrukční sadě, bohužel ale jde o její proprietární nezdokumentovanou část, takže až dosud nikdo další neměl šanci tagování použít.
Hugo Landau na základě zjištění Jim Donoghua publikoval postup včetně ukázky zdrojového kódu, jak tagování zprovoznit i mimo IBM i System. Procesor musí běžet v big endian módu, musí být deaktivováno Radix MMU a v Machine State Registru musí být nastaveno Tags Active.
Zdroje:
Tagování paměti se řeší na všech platformách, je dobré vědět, že POWER nezaostává, ba naopak, že tady udával směr už před lety. Praktické využití je ale momentálně sporné, už jen proto, že drtivá většina systémů na POWER mimo svět IBM běží v little-endian módu.
IBM oznámilo uvedení prvního serveru s novou generací Power procesorů, IBM E1080. Je založen na patnáctijádrovém procesoru Power10 (jedno jádro z fyzických šestnácti je kvůli zvýšení výtěžnosti vypnuto), vyrobeném Samsungem 7nm technologií. Každé jádro je SMT-8, tedy celý procesor v jednom okamžiku umí zpracovávat až 120 vláken, přičemž takty se pohybují mezi 3.55 a 4 GHz. Těchto procesorů lze osadit až šestnáct, což dohromady dává 240 fyzických jader a 1920 vláken. Do maximální konfigurace lze osadit až 64 TB RAM.
Proti předchozí generaci server nabízí například pětinásobné zrychlení v oblasti AI nebo 2.5x zrychlení při AES šifrování
Zdroj:
Až jednoho dne bude open-sourcován i řadič paměti a bude tak možné na podobné bestii postavit pěkný domácí desktop, bude IBM mít moji plnou pozornost. Do té doby zůstávám u „předchozí generace Power procesoru“.
V první půli července volné sdružení několika osob nazvané Libre-SOC, jehož primárním cílem je vytvořit kompletně otevřený návrh CPU, GPU a VPU, ve spolupráci s Chips4Makers a Pařížskou univerzitou a za finanční podpory NLnet Foundation poslalo do výroby vlastní návrh procesoru založeného na OpenPOWER architektuře. Po více než dvanácti letech tak nový čip této architektury vytvořil i někdo jiný, než IBM.
Procesor implementuje OpenPOWER ISA v3.0B a bude vyráběn 180nm technologií u TSMC. Tato technologie je sice zhruba dvacet let stará, pro tento typ SoC ale postačuje.
Zdroje:
Chvíli mi trvalo, než jsem se RSS čtečkou po dovolené prokousal až na konec a ona je tam takováhle perla! Má oblíbená architektura má nový přírůstek!
V rámci OpenPower Foundation vznikla zvláštní pracovní skupina nazvaná PowerPi. Ačkoliv o ní není známo nic konkrétního, vzhledem k názvu lze předpokládat, že jejím cílem je tvorba desky formátu SBC (proslaveného Raspberry Pi) s procesorem POWER architektury.
Členy skupiny jsou:
Zdroje:
SBC s čtyřjádrovým POWER procesorem? I kdyby stálo 100-200 USD, byl by to rázem třeba pro Amiga-like systémy nejvýkonnější dostupný hardware. A šel bych si první stoupnout do řady.