Německá společnost MNT, která před sedmi lety začala s vývojem open-source modulárního notebooku Reform, který posléze v roce 2020 úspěšně provedla crowdfundingovou kampaní a od té doby nadále vyrábí, prodává a neustále vylepšuje novými procesorovými moduly, představila jeho pokračovatele - MNT Reform Next.
Změny, kterých má Next doznat proti původnímu Reformu označovanému nyní jako Classic, jsou ve znamení ještě větší modularity a zejména mobility. Notebook by měl být tenčí a lehčí, čemuž za oběť padl například trackball, který je výchozím polohovacím zařízením u dosavadního Reformu a místo něj je pevně osazen trackpad s třemi tlačítky, který vychází z toho, který je možné do Reformu Classic osadit volitelně. Úhlopříčka displeje o velikosti 12.5" zůstane zachována.
Základní deska v Reformu Next je rozdělena na více modulů - do jedné se bude zasouvat procesorový modul dle výběru zákazníka, zbylé desky jsou osazeny porty. Umožní to snazší opravy například poškozených konektorů, ale teoreticky i výměnu portů v případě, že přijde v budoucnu nový standard konektoru, jako tomu bylo například před několika lety při příchodu USB-C.
Notebook je zatím ve stádiu návrhu a tvorby prototypu, crowdfundingová kampaň byla již vytvořena, ale zatím neběží.
Zdroje:
Trackpad, touchpad, říkejte tomu jak chcete - pro mě je to nejméně oblíbené polohovací zařízení. Na ThinkPadu ho mám v systému zakázaný, používám výhradně trackpoint. Pokud jsem kdy o Reformu uvažoval, bylo to právě kvůli té kouli (či spíše kuličce), která v něm je a která se dost blíží tomu, co mám na svých trackballech u všech svých počítačů. Tahle výhoda teď vzala za své, takže já osobně se s tímto počítačem asi nepotkám. Ale věřím, že stovky současných majitelů Reformu jako možný upgrade zaujme, zvláště pokud by třeba od nějakého procesorového modulu nebylo už možné upgradovat původní Reform.
Pouhý den po vydání notebooků s AArch64 procesory Snapdragon X Elite zavedlo OpenBSD/arm64 úvodní podporu pro tyto stroje. První commit poslal vývojář Patrick Wildt ještě týž den, kdy mu dorazilo Lenovo Yoga Slim 7 a již s tímto patchem počítač bootuje z NVMe a funguje USB a klávesnice.
Je to teprve počátek, nicméně po tomto úvodním následovaly ještě další commity a výsledek se již promítl do nočních sestavení systému. Ukazuje se tak, že i relativně malý open-source systém může podporovat nový hardware v řádu dnů.
Zdroj:
Je zcela evidentní, že AArch64 je architektura, která přitáhla ty nejaktivnější vývojáře napříč operačními systémy. Je zajímavé, jak x64 vzdor tomu, že měla všechnu pozornost světa a podporu všech velkých systémů, pomalu ztrácí právě tyto lidi.
ARM, respektive jeho 64bitová inkarnace AArch64, je v jednom ohledu vskutku zvláštní procesorovou rodinou: ačkoliv v 80. letech vznikl jako desktopový procesor, dneska exceluje prakticky všude s výjimkou právě desktopu. Procesory ARM najdeme v prakticky veškeré spotřební elektronice, v mobilech, v tabletech, v jednodeskových mini-PC (SBC) a již několik let i ve výkonných serverech (A64FX od Fujitsu, Ampere Altra, ...). To, co tvoří páteř byznysu Intelu a AMD, s výjimkou Apple a jejich Apple Silicon, ARM doposud míjelo.
Změnit to chce nejnověji Qualcomm, který na konferenci Snapdragon Summit 2023 představil procesory Snapdragon X Elite, primárně určené pro nasazení v desktopech a laptopech. Tyto procesory v rámci společnosti vytvořil tým vzešlý ze společnosti Nuvia, kterou Qualcomm před několika lety koupil a budou vyráběny v několika konfiguracích dle typu nasazení. Ukázkové konfigurace v rámci konference měly TDP zastropováno na 80 W (tedy použití pro desktop a výkonné notebooky) a 23 W (ultrabooky, atd.). Procesory budou vyráběny 4nm technologií a jejich dvanáct jader bude taktovaných na 3.8 GHz, přičemž boost režim umožní dvě z nich taktovat až na 4.3 GHz.
První benchmarky pak ukazují, že konkurence se bude muset mít na pozoru. Jak v Geekbench 6.2, tak v Cinebench 2024 se 80W konfigurace Snapdragonu umístila v single-core testu před všechny testované procesory od Apple, s výjimkou Ryzenu 9 7950X, který je o jedno procento rychlejší v Geekbenchi, i před všechny srovnávané procesory AMD a jediné CPU, které je zhruba o 2-10 % rychlejší, je Intel Core i9-14900K. V multi-core testech pak Snapdragon X Elite stále poráží vše od Apple, nicméně některé modely od AMD a Intelu, které mají násobně více jader, mu pochopitelně unikají.
Zdroje:
Že by to konečně přišlo? Linux je na to dobře přichystán, BSD systémy také. Microsoft své ARM verze ladí na Snapdragonech prakticky od počátku, snad tedy i Windows budou fungovat dobře. Konkurence je zapotřebí, jak sůl.
Ačkoliv je Chimera Linux rolling distribuce, takže nemá smysl bavit se o "verzi", na webu projektu se objevila informace, že lze nyní systém považovat za alfa software - tj. je dostatečně stabilní na to, aby jej odvážlivci mohli začít denně používat.
Existuje a funguje centrální automatizovaný systém tvorby balíčků, což mimo jiné znamená, že systém lze graduálně aktualizovat a není k tomu zapotřebí přílišných manuálních zásahů a oprav na straně uživatele. Základní koncepty distribuce jsou již vcelku ustálené, takže i když ještě může dojít k i relativně velkým změnám, je to asi méně pravděpodobné než před pár měsíci. Největší nedostatky jsou prý na straně dokumentace, testování a rozsahu existujících balíčků, dále se pak bude pracovat i na spouštění a správě systémových služeb.
Aktuální userland je založen na FreeBSD 13.2, toolchain je založen na LLVM 16 a primárním podporovaným desktopem je GNOME 44. V repozitářích přibylo mj. Qt6, OpenJDK 17, Thunderbird, GIMP, Inkscape, LibreOffice, QEMU a další.
Zdroj:
Void Linux PPC pomalu dosluhuje, s tři čtvrtě roku starým Firefoxem mám například už celkem velké potíže na některých webech, takže je nejvyšší čas významně se dívat směrem k jiné distribuci. Z palety Devuan, BonSlack/RiscySlack a Chimera je nejpravděpodobnější právě poslední jmenovaná, protože ji má na svědomí stejný člověk, který doposud dělal na Void PPC. A není nic lepšího než mít možnost pobavit se realtime s autorem svého systému...
Rok se s rokem sešel a ARM opět aktualizoval hlavní procesorová jádra, která si mohou jednotliví výrobci licencovat. Primárně jsou určená pro mobilní segment trhu, výkonem vy však neměla příliš zaostávat ani za většími procesory.
Všechna jádra implementují instrukční sadu ARMv9.2.
Zdroje:
Mohl by tedy konečně už někdo prosím vzít Cortex-X4, udělat s ním 32-jádrový čip a vydat to jako standardní μATX desku? Zatím nejvíc se blíží nedávný Ampere Altera Dev Kit, ale ten má jádra založená na Neoverse N1 (Cortex-A76 z roku 2018). I tak sice dá na frak mému POWER9, nicméně bylo by fajn, kdyby někdo dělal něco výkonově srovnatelné s dnešním mainstreamem, ne pět let starou exotikou.
Marcin Juszkiewicz vydal zajímavou utilitu, kterou lze spustit z firmware EFI na deskách s ARM procesory architektury AArch64 a která detailně vypisuje, které vlastnosti ze specifikace procesor implementuje. V podstatě se jedná jen o parsování nibblů ze systémových registrů a slovní popis nalezených hodnot dle dokumentace, nicméně nástroj i tak může být užitečný při ověřování schopností daného 64bitového ARM SoC. Autor sám utilitu používá k sestavení přehledu na svém webu, kde jsou vypsány vlastnosti CPU, s nimiž se setkal.
Zdroj:
Vlastně ani nemám žádný AArch64 procesor, mé staré Raspberry PI 2B je ještě 32bitové, stejně tak Efika MX Smartbook. Ale líbí se mi program, který běží přímo z firmware - takhle jsem pouštěl různé utilitky z OpenFirmware na PowerPC strojích - tak jsem neodolal o něm informovat.