Titulek v podstatě shrnuje to nejdůležitější, co desetinková aktualizace finského mobilního operačního systému přináší, přesto dovolte trochu detailněji:
Sailfish OS 4.1 podporuje nové zařízení, kterým je Sony Xperia 10 II (Mark Two) a na tomto telefonu poprvé v historii projektu běží v plně 64-bitovém režimu. Prozatím to z hardwarového hlediska nepřináší nějaké převratné možnosti, i tato relativně moderní Xperia má totiž „jen“ teoreticky 32-bitově adresovatelné 4 GB operační paměti, nicméně do budoucna je to praktická nezbytnost, protože veškerý nový mobilní hardware je již roky postaven na AArch64.
Jednu změnu to ale přeci jen přineslo: aplikace pro Android lze instalovat z 64bit apk balíků, což je v některých alternativních repozitářích dnes default. Když už je o Androidu řeč, tak Sailfish nově podporuje API na úrovni Androidu 10, tedy je pouhou jednu verzi pozadu (čímž je na tom lépe než drtivá většina majitelů telefonů s Androidem, jimž update nikdy nikdo nevydá).
Zdroj:
Považuju za úžasné, jak se Jolla drží a nijak zásadně nezaostává za mobilním světem, tedy dělá něco, co třeba Microsoft v posledních patnácti letech několikrát zkusil a vždy strašlivě pohořel. Nezbývá než popřát, ať se daří i dále.
ARM pokračuje v odhalování novinek souvisejících s architekturou ARMv9, uvedenou na konci března. Po čistě serverových procesorech Neoverse přišly na řadu CPU určené pro mobily, tablety, případně desktopové/notebookové počítače. Zde už před takřka deseti lety došlo na rozdělení na jádra big, která jsou orientována na vyšší výkon - oficiální marketingovou mluvou se snaží balancovat výkon, spotřebu a plochu čipu - a jádra LITTLE, orientovaná na nízkou spotřebu. Procesory pro mobilní zařízení se pak lepí heterogenně z kombinace jader obou typů a systém je přepíná podle potřeby. Vloni navíc došlo mírnému posunu v kategorii big, kde se od top modelu Cortex-A78 oddělila řada Cortex-X, která už se nesnaží nic balancovat ani marketingově a jdou jen po výkonu.
Všechny tyto tři řady byly doposud obsazeny procesory architektury ARMv8.2 a všechny tři se tak dočkaly nových jader.
Všechna tato jádra mají implementovanou vektorovou jednotku SVE2.
Zdroje:
Tiskové zprávy ARMu jsou už dávno zajímavější než ty Intelu či AMD. Snad se dočkáme nějaké dobře zdokumentované desktopové desky s X2, trochu otevřená konkurence pro Apple a jejich M1 je třeba jak sůl.
Autor open-source notebooku na sociální síti Mastodon vydal přehled existujících či plánovaných procesorových modulů pro MNT Reform:
Pokud by se vše podařilo realizovat, pak by Reform měl opravdu širokou škálu konfiguračních možností, od 2 po 16 GB RAM, několik subarchitektur AArch64 a dokonce i RISC-V.
Zdroj:
Škoda jen, že když jsem lidem z PowerProgressCommunity navrhl upravit jejich návrch PowerPC desky pro Reform, tak to odmítli. Mohl existovat nový PowerPC notebook o dost dříve, než se jim podaří dokončit návrh vlastní.
Druhý nejpopulárnější BSD systém je tu s padesátým releasem od začátku projektu. Novinek není rozhodně málo, o to víc potěší, že ty týkající se hardware v podstatě všechny souvisí s hardwarem odlišným od x86/AMD64:
Je toho ale pochopitelně mnohem více i ve společných částech systému a na poněkud více mainstreamových platformách - vylepšení SMP a práce s pamětí, nové ovladače, nové verze programů, ...
Zdroj:
Příjemně překvapila podpora M1, zřejmě je dokumentovaný lépe, než bych u Apple čekal. Co se novinek na powerpc/powerpc64 týká, vypadá to, že ten systém skutečně někdo každý den používá, protože tam přibývají samé praktické věci, které doteď musely chybět. Doufám, že se mi podaří také zkusit, když už nic jiného, tak alespoň virtualizovaně.
ARM představil dvě nová procesorová jádra Neoverse. Tato serverová platforma je od svého ohlášení před před třemi roky rozdělena na tři samostatné větve:
Neoverse V1 byl vyvíjen zhruba pět let, implementuje ARMv8.4 včetně SVE. Jelikož se jedná o první procesor této řady, lze ho srovnávat pouze s N1, tedy minulou generací procesoru nižší řady. Proti němu má zhruba o 90 % úspěšnější branch-prediction a o 50 % lepší IPC. Jedná se o aktuálně nejvýkonnější existující CPU, které má ARM k dispozici.
Neoverse N2 je prvním jádrem, které implementuje ARMv9 včetně SVE2. Proti N1 má o 40 % lepší IPC a je tedy zhruba o 10 % pomalejší než V1, přičemž ale plochou čipu a výrobními náklady je o 25 % úspornější, těží tedy z novější architektury.
Oba procesory jsou určeny pro výrobu 7nm+ technologií u partnerů, kteří budou mít o licencování zájem (aktuálně je uváděno TSMC).
Zdroje:
Tohle jsou procesory, které se do vašeho běžného mobilu či tabletu (ale ani notebooku nebo desktopu) nepodívají. Nicméně asi půjde o nejvýkonnější serverové čipy současnosti a lze je určitě brzy očekávat v žebříčku Top500 na čelných místech. Konkurence bude muset rychle přitvrdit.
Vydání FreeBSD 13.0 se očekává každým dnem (aktuálně jsme u Release Candidate 5) a bylo by proto dobré stručně shrnout, k jakým změnám v podpoře u nemainstreamového hardware dojde. FreeBSD dělí úroveň podporovaného hardware do čtyř stupňů
V aktuální verzi 12.x má FreeBSD pouze dvě platformy zařazené do Tier 1 a sice 32bitové x86 s 64bitové AMD64. I v chystané verzi zůstanou dvě, nicméně x86 se přesune do Tier 2, což je logické vzhledem k tomu, že veškeré nové procesory od AMD i Intelu jsou už minimálně šestnáct let 64bitové. Jeho místo nově zaujme ARMv8/AArch64, který se tedy stane druhou oficiální platformou systému.
Z Tier 3 do Tier2 se přesouvá port FreeBSD/RISC-V, což nepochybně souvisí i s tím, že se na trh chystá několik relativně dostupných desek s procesory této architektury, takže bude možné vývoj a testování ve větší míře realizovat i mimo emulátor QEMU.
A aby to nebyly jen dobré zprávy, o celé dva stupně si pohorší SPARC a stane se nově nepodporovanou platformou. Bohužel i to je zcela logické. Procesor, který byl podporován od verze 5.0, již odepsala i mateřská společnost (Oracle), ztratil své uživatele již i mezi komunitou, o čemž svědčí i třeba mailing list, dlouhé měsíce plný jen spamu a neřešených chybových hlášení. Ti, kdož stále hardware této platformy provozují, budou muset přejít například na NetBSD, kde je 64bitový SPARC stále v Tier 1 a 32bitový v Tier2.
Zdroje:
FreeBSD je nejdesktopovější z větších BSD systémů, proto je jen logické, že také nejvíce sleduje trendy - populární hardware se objevuje, zastaralý mizí. Škoda jen, že při pohledu na seznam podporovaných desek u AArch64 není vidět žádné velké železo, jen samé malé destičky. Na to, že ta architektura je minimálně stejně schopná jako AMD64 a určitě mnohem výkonnější než opouštěný SPARC, všude jsou na ní vidět jen samé hračky.