ARM zhruba po roce uvádí novou generaci procesorových jader. Minulá generace byla založena na nové architektuře ARMv9, generace nová se posouvá směrem do budoucnosti ještě o krok více:
Aktuální paleta nabízených ARM jader tak je již jen 64bitová a autoři aplikací a operačních systémů se s tím budou muset nějak vypořádat.
Zdroje:
Sice je to asi už určitě výkonnější, určitě to i o dost méně žere, ale zas na současných procesorech od Intelu i AMD stále nabootujete 16bitový MS-DOS!
Ohlášený macOS 13 nově umožní na strojích s Apple Silicon celkem zajímavou věc: spouštění x86_64 binárek ve virtuálních strojích s ARM Linuxem.
Dle dokumentace je jasné, že se nejedná o zpřístupnění možnosti virtualizace celých x86_64 systémů, musí se skutečně jednat o nativní distribuci pro ARM. V ní je následně pomocí VirtioFS přimountován speciální sdílený adresář s Rosettou (JIT překladač, který má na starosti spouštění intelovských binárek v macOS) a ta je zaregistrována jako handler pro x86_64 ELF formát. Jsou-li k dispozici všechny nezbytné dynamicky linkované knihovny, jsou nadále x86_64 binárky z uživatelského hlediska stejně funkční, jako ty nativní.
Zdroj:
Pod Linuxem existuje hned několik řešení, která se pokouší o totéž (Hangover, Box86, Box64) a která půjdou i v přímo běžících systémech (tj. bez virtualizace pod macOS) a hlavně i na nejablečném hardware. Nicméně troufnu si říct, že žádné zatím asi nebude tak funkční, jako prověřená Rosetta.
Jedna z přednášek na proběhnuvší konferenci FOSDEM 2022 upozornila na existenci existenci projektu, jehož cílem je tvorba emulátoru schopného spouštět 32-bitový a 64-bitový x86 binární kód na procesorech AArch64. FEX-Emu, jak se emulátor jmenuje, cílí zejména na možnost spouštění her, je tedy optimalizován hlavně na rychlost. Aby běžel co nejrychleji, používá JIT a pro urychlení vývoje prozatím z dle autorů ohromně rozsáhlé instrukční sady x86/x86_64 podporuje vše jen do úrovně SSE4.1 - další sady jako SSE4.2, AVX, AVX2 se chystají v budoucnu. Co se ale nechystá a chystat nebude je podpora 16-bitového kódu, na ten je dle autorů už rychlých emulačních prostředků dostatek. Hry, které v x86/x86_64 verzi existují i pro Linux mohou těžit z toho, že u kernelu ve verzi 5.0 a vyšší je většina systémových volání volána přímo, bez emulace, takže nedochází ke zpomalení proti původní verzi.
Zdroje:
V podstatě jde o takovou open-source verzi Apple Rosetta 2 či x86/x86_64 emulace na Windows on ARM. Pokud se v budoucnu ARM respektive AArch64 rozšíří i mimo pole mobilů, tabletů, SBC a serverů, pak takový kód bude zapotřebí a je dobře, že se mu někdo věnuje.
Na konferenci Apsara 2021 čínský fabless výrobce procesorů T-Head, který je dceřinnou společností megakorporace Alibaba zveřejnil, co nového se chystá v jeho dílnách. Alibaba ve svých cloudových řešeních aktuálně používá procesory architektur x64, ARM a RISC-V, přičemž zástupce dvou posledních jmenovaných procesorových rodin si i sám navrhuje.
Představen byl vlastní zástupce architektury ARMv9 nazvaný Yitian 710, který je v reálu již několik měsíců nasazen právě ve vlastních cloudových centrech. Je vyráběn 5nm technologií, a na ploše 628 milimetrů čtverečních je v něm naskládáno 60 miliard tranzistorů, které tvoří 128 výpočetních jader taktovaných na 3.2 GHz.
Další novinkou je zveřejnění návrhů jader RISC-V procesorů XuanTie E902, E906, C906 a C910 na GitHubu společnosti. Všechna tato jádra do budoucna ponesou přídomek „open“ přímo ve svém názvu.
Zdroje:
S trochou ironie by se dalo poznamenat, že by evropská iniciativa na vývoj vlastního procesoru teď mohla trochu pokročit, když jim stačí napsat git clone...
Titulek v podstatě shrnuje to nejdůležitější, co desetinková aktualizace finského mobilního operačního systému přináší, přesto dovolte trochu detailněji:
Sailfish OS 4.1 podporuje nové zařízení, kterým je Sony Xperia 10 II (Mark Two) a na tomto telefonu poprvé v historii projektu běží v plně 64-bitovém režimu. Prozatím to z hardwarového hlediska nepřináší nějaké převratné možnosti, i tato relativně moderní Xperia má totiž „jen“ teoreticky 32-bitově adresovatelné 4 GB operační paměti, nicméně do budoucna je to praktická nezbytnost, protože veškerý nový mobilní hardware je již roky postaven na AArch64.
Jednu změnu to ale přeci jen přineslo: aplikace pro Android lze instalovat z 64bit apk balíků, což je v některých alternativních repozitářích dnes default. Když už je o Androidu řeč, tak Sailfish nově podporuje API na úrovni Androidu 10, tedy je pouhou jednu verzi pozadu (čímž je na tom lépe než drtivá většina majitelů telefonů s Androidem, jimž update nikdy nikdo nevydá).
Zdroj:
Považuju za úžasné, jak se Jolla drží a nijak zásadně nezaostává za mobilním světem, tedy dělá něco, co třeba Microsoft v posledních patnácti letech několikrát zkusil a vždy strašlivě pohořel. Nezbývá než popřát, ať se daří i dále.
ARM pokračuje v odhalování novinek souvisejících s architekturou ARMv9, uvedenou na konci března. Po čistě serverových procesorech Neoverse přišly na řadu CPU určené pro mobily, tablety, případně desktopové/notebookové počítače. Zde už před takřka deseti lety došlo na rozdělení na jádra big, která jsou orientována na vyšší výkon - oficiální marketingovou mluvou se snaží balancovat výkon, spotřebu a plochu čipu - a jádra LITTLE, orientovaná na nízkou spotřebu. Procesory pro mobilní zařízení se pak lepí heterogenně z kombinace jader obou typů a systém je přepíná podle potřeby. Vloni navíc došlo mírnému posunu v kategorii big, kde se od top modelu Cortex-A78 oddělila řada Cortex-X, která už se nesnaží nic balancovat ani marketingově a jdou jen po výkonu.
Všechny tyto tři řady byly doposud obsazeny procesory architektury ARMv8.2 a všechny tři se tak dočkaly nových jader.
Všechna tato jádra mají implementovanou vektorovou jednotku SVE2.
Zdroje:
Tiskové zprávy ARMu jsou už dávno zajímavější než ty Intelu či AMD. Snad se dočkáme nějaké dobře zdokumentované desktopové desky s X2, trochu otevřená konkurence pro Apple a jejich M1 je třeba jak sůl.