Na počátku února proběhla v belgickém Bruselu tradiční konference FOSDEM, zaměřená na svobodný a otevřený software (a hardware) a na ní měl Daniel Kolesa pěknou prezentaci svého projektu Chimera Linux. Ve zhruba padesáti minutách seznamuje s cíli projektu a prostředky, kterými chce těchto cílů dosáhnout.
Linuxových distribucí je dnes nepřeberné množství, nicméně těch, které se opravdu nějak vymykají schématu fork-forku-forku-mainstream-distra zase až tolik není. Chimera si plánuje ze světa GNU/Linuxu ponechat právě jen ten „Linux“ (tedy jádro) a většinu onoho „GNU“ nahradit něčím jiným. Autor sám na začátku vysvětluje, že jedním z důvodů je i to, že dlouhé roky používal FreeBSD, nicméně pak přešel na Power ISA a musel se obrátit směrem k Linuxu. Několik let aktivně spolupracoval na projektu Void Linux, ale nakonec se rozhodl vydat se novým směrem. Více už si raději poslechněte sami...
Velmi pravděpodobně bude Chimera mým hlavním operačním systémem, hned jak mi Dan na IRC odmávne, že už můžu. Takže video jsem si samozřejmě pustil a podíval se na něj na celé. A doporučuju totéž i všem ostatním.
V případě linuxového jádra znamená nová major verze pouze to, že Linus Torvalds začal považovat číslo za desetinnou tečkou za příliš velké a rozhodl se tedy začít zase od nuly a není zde tak nic vpravdě revolučního. Z hlavních novinek má smysl zmínit alespoň:
Zdroje:
Systém-nesystém v číslování jádra, kdy někomu 5.19 přišlo OK, ale 5.20 už by bylo moc, mě vždycky pobaví.
Mainstreamové linuxové distribuce již 32bitové procesory architektury x86 dávno opustily. Některé okrajové stále ještě existují ve variantě pro i686. Na prstech jedné ruky by se daly spočítat ty - které alespoň teoreticky - fungují i na i586. Na procesorech o jednu či dvě generace starších ale už dlouhé roky nic aktuálního nainstalovat nelze, tři-osm-šestku pak dokonce už téměř deset let nepodporuje ani samotné linuxové jádro.
Nicméně v této oblasti stojí za zmínku dvě relativní novinky:
Zdroje:
Opravdu by mě zajímalo, jestli na AMD386DX40 lze sestavit něco jako funkční linuxový systém. Linus Torvalds to před 30 lety dokázal, ale teď?
Daniel Kolesa, autor portu Void Linuxu pro POWER/PowerPC architekturu, vydal na webu projektu prohlášení, v němž oznámil, že s novým rokem bude projekt ukončen. Původně měla na konci letošního roku skončit jen big-endianová větev, nicméně nový projekt Chimera Linux, který vznikl aby odstranil některé nedostatky Voidu a zachoval co nejvíce jeho výhod, je již v takovém stavu, že v bude postrádat smysl pracovat na obou projektech zároveň. Pokud by někdo měl zájem ve Void Linux PPC pokračovat, má možnost, nicméně musí si sehnat vlastní infrastrukturu pro hosting repozitářů i systému samotného a stejně tak i pro jeho překlad. Uživatelům je doporučen přechod právě na Chimera Linux.
Ten má jako tier 1 architektury ppc64le, x86_64 a aarch64, v budoucnu přibude ještě 64bitové RISC-V a nelze vyloučit ani ppc64be. Není postaven nad glibc, ale nad musl a jelikož je zde musl v hlavní roli, je jeho použití více odladěno.
Zdroje:
Tato novinka se mě přímo dotýká. Dva roky (s malou odbočkou k Riscy Slack) Void PPC prakticky denně na svém hlavním počítači (tedy Blackbirdu s POWER9) používám ke své naprosté spokojenosti. Na přelomu roku tedy budu muset řešit, kam se přesunu - Chimera je samozřejmě volba číslo jedna, nicméně nevyhnutelně se budu muset poohlédnout i jinde.
Eric Hameleers, známý jako AlienBOB, vydal novou verzi své live distribuce liveslak postavené na current verzi Slackware. Tato verze přidává rozšířenou podporu startu systému z obrazu disku například pomocí nástroje Ventoy, který umožňuje startovat z USB disku operační systémy uložené právě v podobě obrazů na exfat oddílu. Uživatel tak může na jednom flashdisku mít větší množství různých distribucí a při bootu si vybrat, kterou nastartuje. Ventoy sice umí nastartovat i systémy, které přímo s ním nepočítají, nicméně děje se tak za pomocí nejrůznějších speciálních postupů, což nemusí být vždy optimální a je lepší, když systém podporu má. U liveslaku byla tedy nyní doplněna, společně s čímž byla i rozšířena podpora perzistentního úložiště a přidána možnost šifrování adresáře home /home.
Systém lze stáhnout v podobě ISO obrazů několika verzích:
A kromě toho jsou dostupné i přímo skripty, kterými lze liveslak v některé z těchto či ve zcela vlastní verzi vygenerovat.
Zdroj:
AlienBob je po Patrickovi asi nejdůležitější postavou ve světě distribuce Slackware a dělá toho opravdu hodně. Je úžasné, že ještě najde čas na live verzi systému.
Tomáš Matějíček, autor linuxové live (mini)distribuce Slax, na svém blogu oznámil vydání nové experimentální či přesněji prototypové verze, která je po pěti letech opět založena na Slackware, tentokrát v aktuální verzi 15. Ten byl v roce 2017 u Slax 7 vyměněn za Debian, nicméně jelikož se už nějaký čas jako destop nepoužívá KDE, ale mnohem lehčí prostředí s FluxBoxem, autor se rozhodl sestavit i verzi nad nedávno vydanou patnáctkou.
Žádné konkrétní přísliby do budoucna ohledně ní učiněny nebyly, s výjimkou toho, že autor podmiňuje budoucí udržování obou verzí paralelně ve stejně aktuálním stavu alespoň tisícovkou podporovatelů na Patreonu. Ti jsou zatím také jediní, kdo si tento prototyp mohou stáhnout.
Zdroj:
Live distro jsem na nic nepoužil už roky, ale je vždycky hezké vidět, že někde někdo bere Slackware jako relevantní možnost.