ARM, respektive jeho 64bitová inkarnace AArch64, je v jednom ohledu vskutku zvláštní procesorovou rodinou: ačkoliv v 80. letech vznikl jako desktopový procesor, dneska exceluje prakticky všude s výjimkou právě desktopu. Procesory ARM najdeme v prakticky veškeré spotřební elektronice, v mobilech, v tabletech, v jednodeskových mini-PC (SBC) a již několik let i ve výkonných serverech (A64FX od Fujitsu, Ampere Altra, ...). To, co tvoří páteř byznysu Intelu a AMD, s výjimkou Apple a jejich Apple Silicon, ARM doposud míjelo.
Změnit to chce nejnověji Qualcomm, který na konferenci Snapdragon Summit 2023 představil procesory Snapdragon X Elite, primárně určené pro nasazení v desktopech a laptopech. Tyto procesory v rámci společnosti vytvořil tým vzešlý ze společnosti Nuvia, kterou Qualcomm před několika lety koupil a budou vyráběny v několika konfiguracích dle typu nasazení. Ukázkové konfigurace v rámci konference měly TDP zastropováno na 80 W (tedy použití pro desktop a výkonné notebooky) a 23 W (ultrabooky, atd.). Procesory budou vyráběny 4nm technologií a jejich dvanáct jader bude taktovaných na 3.8 GHz, přičemž boost režim umožní dvě z nich taktovat až na 4.3 GHz.
První benchmarky pak ukazují, že konkurence se bude muset mít na pozoru. Jak v Geekbench 6.2, tak v Cinebench 2024 se 80W konfigurace Snapdragonu umístila v single-core testu před všechny testované procesory od Apple, s výjimkou Ryzenu 9 7950X, který je o jedno procento rychlejší v Geekbenchi, i před všechny srovnávané procesory AMD a jediné CPU, které je zhruba o 2-10 % rychlejší, je Intel Core i9-14900K. V multi-core testech pak Snapdragon X Elite stále poráží vše od Apple, nicméně některé modely od AMD a Intelu, které mají násobně více jader, mu pochopitelně unikají.
Zdroje:
Že by to konečně přišlo? Linux je na to dobře přichystán, BSD systémy také. Microsoft své ARM verze ladí na Snapdragonech prakticky od počátku, snad tedy i Windows budou fungovat dobře. Konkurence je zapotřebí, jak sůl.
Rok se s rokem sešel a ARM opět aktualizoval hlavní procesorová jádra, která si mohou jednotliví výrobci licencovat. Primárně jsou určená pro mobilní segment trhu, výkonem vy však neměla příliš zaostávat ani za většími procesory.
Všechna jádra implementují instrukční sadu ARMv9.2.
Zdroje:
Mohl by tedy konečně už někdo prosím vzít Cortex-X4, udělat s ním 32-jádrový čip a vydat to jako standardní μATX desku? Zatím nejvíc se blíží nedávný Ampere Altera Dev Kit, ale ten má jádra založená na Neoverse N1 (Cortex-A76 z roku 2018). I tak sice dá na frak mému POWER9, nicméně bylo by fajn, kdyby někdo dělal něco výkonově srovnatelné s dnešním mainstreamem, ne pět let starou exotikou.
Jak bylo přislíbeno před několika týdny, na trh byl uveden nový produkt Raptor CS: Arctic Tern. Jedná se o modul vybavený Lattice ECP5 FPGA, do nějž je možné nahrát některou z open source implementací OpenPOWER jader - MicroWatt či LibreSOC. Přímo na modulu je 1 GB DDR3 RAM, teplotní senzory, hodiny reálného času a dále jsou dostupné signály pro 2x HDMI, PCIe, gigabitový ethernet a GPIO.
Modul má standardizovaný formát ModBMC, nicméne Raptor CS nabízí i kit v němž je deska se sloty pro dva tyto moduly a signály jsou vyvedeny do příslušných konektorů.
Kit jednoho modulu s deskou stojí 1600 USD, modul samotný pak 900 USD. V sadě kitu je kompletní kabeláž pro osazení do počítačů Talos II, Talos II Lite a Blackbird, kde mohou nahradit osazené ASpeed BMC.
Zdroje:
Cenově to žádné Raspberry Pi s POWER CPU rozhodně není ale je to k němu první krok. ARM kity před dvaceti lety taky stály majlant.
Společnost Raptor CS, tvůrce mj. otevřených pracovních stanic Talos II a Talos II Lite či desktopové desky Blackbird na svém Twitteru oznámila dvě novinky:
Zdroje:
Pokud se optikou moderních procesorů jedná o pomalé jádro, může to klidně být někde na úrovni PowerPC G3. A pokud někdo jen tak mimochodem zvládne do FPGA nacpat něco na úrovni PowerPC G3, není budoucnost tak marná, jak bych myslel…
ARM zhruba po roce uvádí novou generaci procesorových jader. Minulá generace byla založena na nové architektuře ARMv9, generace nová se posouvá směrem do budoucnosti ještě o krok více:
Aktuální paleta nabízených ARM jader tak je již jen 64bitová a autoři aplikací a operačních systémů se s tím budou muset nějak vypořádat.
Zdroje:
Sice je to asi už určitě výkonnější, určitě to i o dost méně žere, ale zas na současných procesorech od Intelu i AMD stále nabootujete 16bitový MS-DOS!
Je to o něco více než rok, co MIPS oznámil konec vlastní procesorové architektury a přechod na otevřený RISC-V. Teď oznámil první nová procesorová jádra na této architektuře založená:
Zdroje:
RISC-V se díky MIPS konečně dostává do oblasti velkého železa. S 512 jádry to je ideální serverový systém, i kdyby každé to jádro samo o sobě bylo ne úplně výkonné. Starého MIPSu je škoda, mám na něj dobré vzpomínky, ale tohle je moc pěkné.