Microsoft převedl projekt Mono - open-source implementaci .NET frameworku - na tým vývojářů projektu Wine.
Mono původně vyvinula společnost Ximian, jejímž zakladatelem byl Miguel de Icaza, původní autor Midnight Commanderu či GNOME. Ximian posléze koupil Novell, nicméně ve chvíli kdy se i Novell stal zbožím a koupila ho The Attachmate Group, byl veškerý personál související s projektem Mono propuštěn. Propuštění zaměstnanci rychle vytvořili novou společnost Xamarin a ta Mono dále rozvíjela společně s řadou produktů, které .NET aplikace zpřístupňovaly i mimo Windows, například na platformách Android, iOS či Linux.
I Xamarin byl ale později koupen softwarovým gigantem - tentokrát Microsoftem - který technologie Xamarinu týkající se .NET šíří společně se svým Visual Studiem, ale s výjimkou samotného frameworku Mono. Ten byl Microsoftem forknut, původní větev (mono/mono, "original mono") se verze dočkala naposledy před pěti lety, zatímco větev nová je rozvíjena a byla zahrnuta do hlavního repozitáře .NET (dotnet/runtime).
A právě původní Mono nyní Microsoft převedl na WineHQ, které stojí za (ne)emulátorem Windows pro unix-like systémy. Zbaví se tak rozvoje něčeho, co dále již nepotřebuje a WineHQ naopak získá kontrolu nad něčím, co je podstatnou součástí distribuce Wine. Hlavním repozitářem zdrojáků Mono se tak stává ten spravovaný Wine, repozitář Microsoftu bude archivován, další změny do něj nebudou přijímány a po čtyřech letech budou smazány binární releasy v něm obsažené.
Zdroje:
Programováním v .NET se více či méně úspěšně delší dobu živím, Mono jsem jako možnost napsat si něco i pro platformy, které používám v soukromí, měl v jisté době docela rád. Microsoft ale nakonec přestal ignorovat svět mimo vlastní operační systémy, takže ani moc nedávalo smysl, aby pokračoval v této dvoukolejnosti. Naopak Wine tohle pomůže, vlastní verzi si tvořili už řadu let a teď bude ta jejich jediná správná.
Vzhledem k tomu, že .NET 7 a Windows 11 jsou zejména ve znamení dalšího pokusu Microsoftu o průnik na architekturu ARM/Aarch64, poněkud zapadlo, že od této verze běží framework i na linuxových serverech platformy POWER. Již takřka před měsícem to bylo oznámeno na webu IBM, největšího producenta počítačů této architektury a zároveň jejího hlavního autora.
Portováno bylo:
Rychlosti běhu nebyla prozatím předmětem optimalizace, takže nemusí .NET dosahovat stejných výkonů jako na jiném podporovaném železe, nicméně dobrou zprávou je, že jde o upstream port přímo od MS, takže je možné překládat bez dalších úprav přímo z oficiálního zdrojového kódu z GitHub repozitáře.
Zdroj:
Jako vždy u alternativních platforem zamrzí absence portu alespoň jednoho GUI toolkitu. Přitom například MAUI běží na počítačích, telefonech či chytrých televizích, takže na POWER by jistě bylo také možné ho portovat. IBM (a nejen IBM) má však POWER jen jako serverovou platformu, takže na port GUI nebyl pravděpodobně vyvíjen žádný tlak. Otázkou je, zda alespoň alternativní toolkity (např GTK#) půjdou bezproblémově používat.
Microsoft v osmi státech uvedl do prodeje Windows Dev Kit 2023 (dříve Project Volterra), na architektuře ARM/AArch64 založené mini-PC ne nepodobné například Mac Mini od Apple. Na počítači běží Windows 11 určené pro 64bitový ARM a jak už název napovídá, má jít o prostředek, na němž si vývojáři ověří funkčnost svých aplikací mimo tradiční svět x86_64.
Parametry jsou:
Na počítači funguje kompletní sada vývojových nástrojů ve verzi pro AArch64: Visual Studio 2022, Visual Studio Code, Visual C++, .NET 6, Java, Windows Terminal, Windows Subsystem for Linux i Windows Subsystem for Android,
Zdroje:
Microsoft vydává počítač s ARMem. A vypadá docela dobře. Možné už je opravdu všechno...
(...jen škoda, že v ČR to zatím není dostupné)
Microsoft v uplynulém týdnu vydal první stabilní verzi svého prohlížeče Edge pro Linux. Po Windows, macOS, iOS a Androidu je tak prohlížeč k dispozici na již páté platformě. Ke stažení je přímo na webu Microsoftu.
Vydání pro Linux nicméně znamená pouze dostupnost binárních balíčků pro x64 a to ve formátech .deb a .rpm, nic více.
Zdroje:
Pamatuju dobu, kdy Microsoft vyvíjel paralelně tři browserová jádra - pro Windows, pro Mac OS a pro Unix. Ačkoliv spolu neměla nic moc společného, všem říkal Internet Explorer.
Dnes je situace v mnoha ohledech rozdílná a v jiných se zas nezměnila ani o píď: Microsoft stále má prohlížeč pro různé platformy. Všude mu říká stejně. Jen mu už nevyvíjí jádro, přebírá Chromium a customizuje ho.
Nicméně stejně jako tenkrát, ani dnes nevidím důvod to používat.
Windows Subsystem for Linux GUI je přesně to, co název říká, že to má být, tedy subsystém, který přidává do Windows režim kompatibility s Linuxovými systémy a to včeně grafického rozhraní. Po WSL1, které překládalo volání linuxového jádra pro NT kernel, a WSL2, které už linuxový kernel přímo virtualizovaný spouštělo, tak jde o další stupeň, ještě více zvětšující množinu linuxového software přímo spustitelného pod Windows.
WSLG bude dostupný ve Windows 11, aktuálně ho lze otestovat i v rámci Windows 10 Insider Preview, avšak vydání pro běžné Windows 10 se nepředpokládá.
Zdroj:
Microsoft podstatně zmírnil požadavky na instalaci Windows 11, takže se teď bude o to víc snažit nalákat lidi k upgrade. Je sice hezké, že to dělá pomocí nových featur a nikoliv omezováním funkčnosti těch starých, ale zrovna tady je to tak trochu rozporuplné: píšou to na W10, testují to na W10 a pak to pro W10 nevydají. Za mě stále platí, že nejlepším způsobem spouštění linuxových programů je dělat to v Linuxu.
Již sama definice alternativních operačních systémů říká, že zprávy o Windows zde nemají co pohledávat - a také je tu prakticky nenajdete. Nicméně tato novinka je tak zásadní, že si dovolím ji zde uvést: Microsoft v nedávné době oznámil, že "poslední verze Windows" - tedy Windows 10 - tu s námi budou pouze do roku 2025 a včera ohlásil verzi novou, Windows 11. Co v ní bude nového?
Nová verze dorazí někdy na přelomu října a listopadu letošního roku a pro stávající uživatele Windows 10 bude zdarma. Oficiální minimální požadavky se sice na první pohled příliš neliší od Windows 10 (1GHz dual-core 64bitové CPU, 4 GB RAM, 64 GB úložiště), nicméně už na pohled druhý je tomu jinak. Například v seznamu podporovaných zařízení přímo z dílen Microsoftu, tedy tabletů a notebooků Surface, je patrno, že aktualizaci nedostane prakticky žádný hardware starší tří let, u procesorů od Intelu je totiž zapotřebí minimálně procesor Core 8. generace.
Zdroje:
Používám prakticky jediné zařízení s operačním systémem od Microsoftu - tablet Surface Go. Nemám ho ještě ani dva roky a po vyzkoušení tabletů s iOS a Androidem jsem si ho vybral naprosto cíleně, má totiž jako jediný normální dospělý operační systém, ke kterému není problém připojit desktopové periferie a desktopově na něm pracovat. Tento tablet bohužel aktualizaci na Windows 11 nedostane, má o generaci starší procesor, než je nezbytné. Jedinou možností je program Windows Insider, v němž omezení neplatí - což dává tušit, že jsou veskrze umělá a mají jen podpořit prodeje stagujiícího hardware.
I celkově mám pocit, že Windows 11 vznikly hlavně proto, že vloni na jedenáctku povýšil svůj systém Apple. Jinak jde hlavně o drobný redesign W10, tu je v GUI něco zjevně insporovaného macOS, jinde zkušené oko vidí KDE Plasma 5. Pokud do vydání verze MS nezmění názor, nebudu se do ní hrnout a spíš se časem podívám po jiném tabletu.