Robert J. Sawyer, kanadský sci-fi autor ověnčený cenami Hugo a Nebula, napsal veškrou svoji tvorbu v textovém editoru WordStar 7 pro DOS. Není zdaleka sám, kdo tento editor používá či historicky používal - stejný editor používal již Arthur C. Clarke a ještě starší verzi 4 používá například George R.R. Martin.
Program má své počátky v roce 1978 na CP/M, počínaje verzí 3 byl portován na PC pod DOS, v již zmíněné verzi 4 byl pak kompletně přepsán a následně vyvíjen až do roku 1992, kdy byla vydána poslední verze, tedy 7.0 Rev. D. Jelikož byl celý editor kompletně napsán v assembleru, byl jen obtížně portovatelný pod nastupující MS Windows, pokus o přepis do jazyka C z konce 80. let vyústil v nekompatibilní verzi Wordstar 2000, která se dobře neprodávala a Wordstar for Windows byl nakonec cizí produkt, jen drobně upravený a rebrandovaný.
Mateřská společnost MicroPro byla několikrát prodána různým majitelům a dnes se již nikdo k právům na tento editor nehlásí. Robert J. Sawyer, který je velkým propagátorem WordStar, proto vydal kompletní archiv všeho, co je k tomuto editoru dostupné, včetně kompletní dokumentace. Jím sestavený archív má takřka 700 MB, obsahuje totiž i emulátor DosBox-X nastavený tak, aby v něm WordStar 7 bezproblémově běžel.
Licenčně to bohužel není nijak ošetřené, pracuje se s neoficiálním principem abandonware, ale je to prý maximum, co se dnes pro kdysi nejpopulárnější editor planety dá dělat, aby ho bylo možné používat i na počítačích o dekády novějších, než byla PC z 80. let.
Zdroje:
Roky, ba dokonce již desetiletí používám textový editor joe. Drtivá většina jeho klávesových zkratek má původ ve WordStaru. Tento archív mi proto nemá co nabídnout, ale odvážlivcům, kteří provozují DOS i v 21. století by se třeba mohl hodit.
Od loňského léta, kdy jsem novinky na kdysi mainstreamovém PC systému popisoval naposledy, jich už opět dorazilo dostatek na nový souhrn:
Jistě by se toho našlo i více, DOS totiž i po 43 letech od svého počátku a takřka 30 letech od svého konce stále odmítá umřít. Nicméně pro ilustraci dění tento výčet postačuje, ostatně nikdy jsem nebyl nadšený DOSař...
DOS by dle některých měl být (zaslouženě) už desítky let mrtvý. Nejen díky projektům jako je FreeDOS k tomu ale má daleko. Dovolte jen stručný přehled toho, co se na poli tohoto operačního systému stalo za poslední dva měsíce:
Je toho hodně: MicroWeb překvapil tím, jak je schopný i na současném, velmi náročném webu; dosfetch je jen taková letní blbinka; nicméně za vším uvedeným je množství odvedené práce, které říká jediné - DOS alespoň někde ještě žije.
Po necelém roce vyšla nová verze velmi zajímavého software pro systémy kompatibilní s MS-DOS: HX DOS Extgender 2.20.
DOSové extendery historicky vznikly proto, aby bylo možné programům pro DOS zpřístupnit možnosti chráněného režimu, který přinesly procesory počínaje 80286 - tedy zejména paměť nad 1 MB a multitasking - a to i přesto, že operační systém samotný běží v režimu reálném, tedy v tom jediném, který první procesory v PC znaly. Asi nejznámější z nich je DOS4/GW, nicméně existuje jich větší množství a protože většinově dodržují API/standard DOS Protected Mode Interface (DPMI), jsou vzájemně záměnné.
Jedním z nich je i HX DOS Extender, který je stále ve velmi aktivním vývoji a oproti ostatním disponuje řadou skutečně zajímavých vlastností. Nejzásadnější je asi vrstva, která částečně implementuje Win32 API, takže umožňuje v DOSu spouštět některé aplikace určené pro Windows 9x/NT. To v minulosti nabídly i některé komerční extendery, ale zde kromě programů běžících v textovém režimu lze spouštět i některé grafické, protože existuje omezená podpora pro DirectDraw, GDI a OpenGL (bez hardwarové akcelerace). Lze pomocí něj v DOSu spustit mj. například QEMU či DOSBox, nebo windowsové verze her jako Quake či Heretic a to přímo z windowsových binárek v PE formátu.
Vývoj mezi lety 2009 a 2020 stagnoval, nicméně od té doby opět pravidelně vycházejí nové verze, z nichž ta aktuální je hlavně opravná.
Zdroje:
Nestačím se divit, co vše je v DOSu možné. A ještě víc se divím, že to zdánlivě nemožné někdo stále vyvíjí.
Decentralizovaná otevřená sociální síť Mastodon, která získává s každým dalším chaotickým krokem Twitteru na popularitě, má klienta pro další platformu, kterou lze dnes jen těžko označit za mainstreamovou: číst a publikovat lze díky klientu DOStodon i z operačních systémů kompatibilních s MS-DOSem.
Ačkoliv vývoj probíhá už od listopadu, je aplikace je zatím dostupná pouze v podobě GitHubového repozitáře, žádný oficiální release ještě vydán nebyl. Je založena na vývojové verzi javascriptového prostředí DOjS (stejný autor), kterou si prozatím nese s sebou, až budou změny v DOjS propsány do hlavní větve, pravděpodobně se toto změní.
Pro běh vyžaduje MS-DOS, FreeDOS či jiný klon s funkčním TCP/IP packet driverem a alespoň Pentium 133 s 32 MB RAM.
Zdroj:
S funkčním moderním prostředím se tyhle věci vyvíjí o dost snáz, než by tomu bylo v TurboPascalu 7.
Operační systém, který byl kdysi mainstreamem, dnes k praktickým účelům používá proti původním počtům jen hrstka lidí. Přesto pro něj neustále vzniká nový software a je aktualizován ten stávající. A v říjnu letošního roku se celkem urodilo obojí:
Zejména mTCP a Bloček jsou projekty, které mě udivují. Síťování ještě chápu - to se hodí i lidem, kteří stará PC zapínají čas od času v záchvatu nostalgie. Ale Bloček? Takovýhle textový editor si někdo musí psát, protože ho sám používá a ještě nejspíše denně. Chtěl bych si s takovým člověkem promluvit někde u piva...