Samuel Holland ze společnosti SiFive publikoval řadu patchů linuxového jádra, které mají za cíl fungování moderních grafik od AMD na procesorové architektuře RISC-V. Ovladače AMD grafik mají otevřený zdrojový kód, takže s jejich portováním není většinou problém - starší grafické karty pro PCIe x16 v deskách vybavených tímto slotem (tedy např. HiFive Unmatched právě od SiFive) fungují bez obtíží již několik let.
Novější karty ale pro běh vyžadují AMDGPU s abstrakční vrstvou Display Core a ta zase na RISC-V musí mít zapnutou kernel-mode podporu FPU. A to je přesně to, co zmíněná série změn do jádra přidává - po jejich aplikaci bylo vyzkoušeno několik AMD RDNA grafik a fungovaly tak, jako na jiných platformách.
Zdroje:
Vypadá to, že s RISC-V už lze postavit vcelku výkonný a moderní desktop. Ono se to až tak ve světě x86/x64 nemusí jevit, protože tam jsou funkční vcelku výkonné integrované grafiky, ale na alternativních platformách zůstává pořádná grafika ve slotu stále nejlepší možností.
Byl vydán první release ze stabilní čtrnáctkové větve nejpoužívanějšího z BSD systémů a přináší řadu zajímavých novinek:
kern.reboot_wait_time, které určuje kolik sekund systém čeká po vypsání všech zpráv, než stroj skutečně fyzicky restartuje, výchozí hodnota je nyní 0, což je o sekundu méně, než dosud.Zdroje:
FreeBSD je se svými třemi paralelně podporovanými major releasy (byť ten třetí končí za měsíc a kus) poměrně dost košatý systém. Naposledy jsem ho pro každodenní používání měl nainstalovaný loni od ledna do června na ThinkPadu T410 a systém, který používám teď na BlackBirdu (= Chimera Linux) má s FreeBSD také leccos společného. Novou verzi tedy vítám.
Po dlouhé řadě let vývoje, třech betaverzích a třech RC verzích byla vydána nová major verze webového prohlížeče pro klasické a next-gen Amigy. Sloučily se v ní vývojové větve 2.x a 3.x, které již delší dobu fungovaly paralelně, a zároveň tím byly ukončeny práce na dvojkové řadě, která spatřila světlo světa ještě v minulém století.
Co je v trojce nového?
Na závěr zbývá jen dodat, že s vydáním verze byla ohlášena 30% sleva pro registrace nových uživatelů i aktualizace u těch uživatelů, kteří nedisponují registrovanou 68k/PPC verzí 2.5 (ti mají upgrade na trojku zdarma). V praxi to znamená, že dle aktuálního kurzu je pro našince registrace nové licence lehce pod tisíc korun.
Zdroje:
Chtít tisícovku za prohlížeč, co v roce 2023 dohání HTML 4, je sice objektivně vzato absolutní nesmysl, ale tak už to (nejen) na Amize prostě chodí. Osobně bych si jen u léta očekávané verze 3 představoval novinky o něco více co do počtu a o něco více co do významnosti.
ReactOS je systém, který si klade ambice být open-source reimplementací Windows. Existuje již velmi dlouho, téměř přesně čtvrt století, ke svému cíli se ale posouvá jen velmi pomalu. A pomalu proto i zásobuje svět novinkami, letos sice newsletter vyšel již podruhé, předtím ale byla pauza dva roky a co nového se tak bylo možné dočíst vesměs pouze ze sociálních sítí, chatu či ještě zřídkavějších release notes.
Co se tedy stalo od léta?
Zdroje:
O ReactOS si myslím stále totéž - dobrý nápad, mizerné provedení. Roztříštěný vývoj bez tahu na branku, na jedné straně boot v UEFI na SteamDecku, na druhé straně pouze podpora software pro Windows 2000 a Windows XP. Je vidět, že pro autory je to hlavně koníček a věc, kterou dělají ze zájmu, o plně funkční systém jim vlastně ani nejde. Kdyby šlo, už by ho měli - za stejných 25 let jiné systémy pokročily z neexistence k dominanci a tady se nestalo vlastně nic moc. Je to nadsázka, ale ne až tak velká. A to jim fandím, stejně jako každému jinému alternativnímu systému...
ARM, respektive jeho 64bitová inkarnace AArch64, je v jednom ohledu vskutku zvláštní procesorovou rodinou: ačkoliv v 80. letech vznikl jako desktopový procesor, dneska exceluje prakticky všude s výjimkou právě desktopu. Procesory ARM najdeme v prakticky veškeré spotřební elektronice, v mobilech, v tabletech, v jednodeskových mini-PC (SBC) a již několik let i ve výkonných serverech (A64FX od Fujitsu, Ampere Altra, ...). To, co tvoří páteř byznysu Intelu a AMD, s výjimkou Apple a jejich Apple Silicon, ARM doposud míjelo.
Změnit to chce nejnověji Qualcomm, který na konferenci Snapdragon Summit 2023 představil procesory Snapdragon X Elite, primárně určené pro nasazení v desktopech a laptopech. Tyto procesory v rámci společnosti vytvořil tým vzešlý ze společnosti Nuvia, kterou Qualcomm před několika lety koupil a budou vyráběny v několika konfiguracích dle typu nasazení. Ukázkové konfigurace v rámci konference měly TDP zastropováno na 80 W (tedy použití pro desktop a výkonné notebooky) a 23 W (ultrabooky, atd.). Procesory budou vyráběny 4nm technologií a jejich dvanáct jader bude taktovaných na 3.8 GHz, přičemž boost režim umožní dvě z nich taktovat až na 4.3 GHz.
První benchmarky pak ukazují, že konkurence se bude muset mít na pozoru. Jak v Geekbench 6.2, tak v Cinebench 2024 se 80W konfigurace Snapdragonu umístila v single-core testu před všechny testované procesory od Apple, s výjimkou Ryzenu 9 7950X, který je o jedno procento rychlejší v Geekbenchi, i před všechny srovnávané procesory AMD a jediné CPU, které je zhruba o 2-10 % rychlejší, je Intel Core i9-14900K. V multi-core testech pak Snapdragon X Elite stále poráží vše od Apple, nicméně některé modely od AMD a Intelu, které mají násobně více jader, mu pochopitelně unikají.
Zdroje:
Že by to konečně přišlo? Linux je na to dobře přichystán, BSD systémy také. Microsoft své ARM verze ladí na Snapdragonech prakticky od počátku, snad tedy i Windows budou fungovat dobře. Konkurence je zapotřebí, jak sůl.
Minulý týden proběhl v kalifornském San Jose Open Compute Project Global Summit a společnost Raptor Computing Systems na něm prezentovala své plány pro rok 2024, respektive pro jeho druhou polovinu.
Světlo světa by měla spatřit primárně serverová základní deska s dvěma paticemi v nichž budou procesory dle specifikace Power ISA 3.1, ovšem tyto procesory nebude dodávat IBM, ale relativně neznámý fabless výrobce procesorů Solid Silicon. Dle stejné specifikace je vyráběn i Power10, ovšem jeho použití Raptor CS vyloučil již před několika lety, obsahuje totiž části, které se neobejdou bez binárních blobů.
Procesor pro tuto serverovou desku je označován jako S1, měl by podporovat PCIe 5.0 a DDR5, taktován bude mezi 3 a 4 GHz, počítá se v základním modelu s 18 jádry a každé z nich bude moct zpracovávat 4 vlákna zároveň. Možnost běžet jak v little-endian tak v big-endian režimu zůstane zachována. Výrobní technologie a příkon/spotřeba nejsou známy, ostatně nikde ani nebylo uvedeno, kdo vlastně bude procesor nakonec reálně vyrábět, Solid Silicon bude pouze navrhovat a výrobu někde objednávat. Přímo na procesoru se bude nacházet i BMC, postavené na procesoru X1, což bude také procesor dle Power ISA 3.1, jen menší, jednodušší a vybavený DDR3 pamětí.
Zdroje:
POWER9 stroje se dočkají skutečných nástupců, tedy pokud všechno klapne. Cena ale určitě nebude přívětivá. Blackbird stojí v EU aktuálně kolem pěti tisíc eur; Talos II, není-li v akci, stojí více než šest tisíc eur. Oba přitom mají procesory od IBM, které jejich vývoj a výrobu realizovalo primárně pro své systémy, takže náklady mohlo rozpustit mezi větší počet kusů. Pokud tady Solid Silicon bude čipy dělat jen pro Raptor, cena dramaticky vzroste a nedivil bych se, kdyby levnější modely stály dvojnásobek toho, co dnes.