Je to už takřka dva roky od chvíle, kdy společnost Alibaba představila první notebook s procesorem RISC-V, a nyní přichází s novou generací. V době, kdy jsem psal text o první generaci, ještě nebyl veřejně známý název onoho notebooku - brzy bylo ale upřesněno, že se bude jmenovat DC-ROMA. Nová generace se proto nepřekvapivě jmenuje DC-ROMA II a dvojnásobný je například i počet procesorových jader, která nabídne:
Proti první generaci zmizel například HDMI konektor, počítá se s přenosem obrazu přes USB Type-C. Cena zatím nebyla zveřejněna, předobjednávky začnou za necelých pět dní, tedy 18. června
Zdroj:
Notebook hezky sumarizuje pokrok, jakého celá architektura RISC-V za ty zhruba dva roky dosáhla. Škoda jen, že nikdo další nemá odvahu na ní takhle ucelené zařízení postavit.
Pro Atari ST a jeho nástupce a klony vzniká pravděpodobně méně nového užitkového software než například pro Amigu. Je to snad i pochopitelné - přímo Atari ST, kterého se v různých variantách prodalo nejvíce, je singletaskové a hardwarově vcelku omezené. Atari Falcon 030, TT či modernějších počítačů jako FireBee, které Amigu v mnoha ohledech pokud ne přímo překonávají, tak minimálně vyrovnávají, se zase prodalo o řád méně než výkonnějších modelů Amigy. Není tedy tak velké množství ani uživatelů, ani programátorů. Přesto ale software vzniká.
Například francouzský vývojář Rajah Lone během května a prvního červnového týdne vydal aktualizace celé řady svých freewarových programů:
Programy jsou psány v GFA Basicu a podle všeho by měly běžet jak v systémech TOS/EmuTOS, tak i pod multitaskovým MiNTem.
Zdroj:
Je to veskrze fascinující. Francouzštinu má jako rodný jazyk méně lidí než korejštinu či němčinu, přesto u Korejců ani Němců nevidíte, že by předpokládali, že jim rozumíte a tvořili své weby v těchto jazycích. Ataristi z Francie tak ale až na drobné výjimky činí - zde alespoň stránky s popisem programů obsahují texty i v angličtině, žel ne nějak nadepsané či ohraničené, takže je třeba očima přeskakovat to, čemu se mozek brání porozumět. KK Commander jsem si ale už do Falcona přenesl a je to moc pěkně udělaný program.
Společnost ACube Systems vydala novou verzi firmware pro tři generace své desky Sam460 - EX, CR a LE. UBoot 2015.c přináší vcelku zajímavé novinky:
Update je zdarma pro všechny, kdo si pořídili předchozí verzi UBoot 2015.b, pro ostatní jsou k dispozici tři varianty nákupu:
Zdroj:
Musím se podívat, jakou verzi firmware moje Sam460LE má. Vylepšení fungování klávesnice bych rozhodně ocenil, protože je to při každém spuštění tak 50:50, že až do startu AmigaOS a reinicializace USB nepoběží. Nevím ale, zda bych to ocenil na 11 či 15 eur.
Není zvykem dělat zde reklamu na komerční produkty a zvykem se to ani nikdy nestane, nicméně protože nejde o reklamu a nejde o komerční produkt, ale o užitečnou literaturu, hlásit se to musí: Na serveru Humble Bundle, který výhodně nabízí balíky her, software, elektronických knih a dalšího digitálního obsahu, lze do 10. června 2024 pořídit Humble Tech Book Bundle: Dive into DevOps.
Pod tímto silně zavádějícím názvem - microsoftích DevOps se s přimhouřením obou očí týkají maximálně dvě knihy z celkového počtu dvaadvaceti nabízených - lze pořídit zajímavou technickou literaturu v elektronické podobě. V nejlevnějším balíku pěti knih za 1€ jsou hned dvě velmi zajímavé - Absolute OpenBSD a Absolute FreeBSD od Michaela W. Lucase. Obě poskytují opravdu detailní vhled do dvou nejpoužívanějších BSD systémů a už jen ony za to euro stojí.
Knihy lze pořídit ve formátech PDF, EPUB a MOBI v balících 5, 8, 14 a 22 titulů s minimálními cenami od 1 € po necelých 28 € a u každého nákupu lze nastavit, kolik z částky dostane vydavatelství a kolik nezisková organizace Python Software Foundation.
Zdroj:
Osobně jsem nenašel titul, který by mě přinutil pořídit víc než jen nejlevnější balík, ale Absolute OpenBSD mám už rozečteno a je to moc pěkné čtení
Tým vyvíjející operační systém ReactOS vydal po půl roce další číslo svého newsletteru a shrnuje v něm novinky, které v kódu od listopadu 2023 přibyly.
Nejvíce toho je nového v oblasti symetrického multiprocesingu (SMP), tedy zjednodušeně řečeno podpory více procesorů. Zde se většina vývoje soustředí na 64bitovou verzi, kde bylo implementováno korektní přepínání a uspávání procesorových jader (processor freezing and switching) a také zavedena úvodní podpora pro přerušení mezi procesory (inter-processor interrupt), omezená pouze na některé typy volání procedur. Ve 32bitové x86 verzi se na SMP také pracovalo, zejména na integraci nového SMP HAL do systému.
Z dalších novinek je jistě zajímavé, že systém se podařilo přeložit GCC 13, tedy relativně novou verzí, byť zde ještě bude zapotřebí nějaká práce, aby bylo vše zcela bez problémů a hlavně upgradovatelné dále na aktuální GCC 14.
Pokus o dohnání aktuální verze probíhá i u modulů, které ReactOS sdílí s projektem WINE. Tady dle vlastních slov ReactOS na mnoho let zaspal a teď má co dohánět - nicméně už první pokusy dramaticky zvýšily kompatibilitu systému se softwarem z modernějších verzí Windows, například se podařilo spustit Python 3.7. Vývojáři se na tuto oblast chtějí více zaměřit, protože bez srovnání DLL knihoven mezi WINE a ReactOS na stejnou úroveň lze jen těžko dosáhnout kompatibility s Windows s jádrem novějším než NT6.
Další novinky jsou v oblasti síťování, podpory zvuku, a také byl představen nový ovladač ATA a AHCI disků, který řeší některé problémy dosavadního UniATA driveru.
Zdroj:
Chápu, proč se to asi nestane, ale osobně bych u systému, co se vyvíjí takto pomalu, zahodil 32bitovou verzi. Vzhledem k tomu, jak ReactOS funguje (či spíše nefunguje), bude pro lidi zabývající se starou vápočetn technikou stejně nezajímavá a na nové technice nemá význam. Je to zbytečné štěpení už tak nevalné vývojářské kapacity. Přitom systém v roce 2024 nemá použitelně vyřešené SMP, které jeho předobraz uměl od prvního releasu.
Nová verze webového prohlížeče Dillo vyšla po dlouhých devíti letech a vlastně už nebylo vůbec jisté, že někdy ještě nějaká vyjde, protože od 30. června 2015, kdy spatřila světlo světa verze předchozí, tedy 3.0.5, se toho událo mnoho:
Nicméně v závěru loňského roku Rodrigo Arias Mallo založil ze své lokální domácí kopie původního repozitáře nový projekt na GitHubu, z nějž následně několik programátorů z Atari Forum portovalo prohlížeč pod operační systém MiNT, což Rodrigovi dalo dostatek chuti pustit se i do větších zásahů. Jejich kulminací je právě vydaná nová verze 3.1.0
Novinek je hodně, některé vycházejí ještě z úprav původních vývojářů, mezi nejzásadnější patří:
Projekt nově sídlí kompletně na GitHubu a to včetně webu a s obsahem dillo.org nemá nic společného.
Zdroje:
Prohlížeče jako Dillo jsou zapotřebí jako sůl. Alternativním platformám, jako je třeba právě MiNT ale i různé jiné unix-like systémy, nebo třeba RISC OS, které často přežívají zejména na počítačích slabšího výpočetního výkonu, dávají možnost prohlížet web alespoň nějak. Je prostě hardware, kde se nejrůznějším klonům Chromia z podstaty dařit nemůže. Snad je tedy projekt úspěšně restartován a bude zdárně pokračovat...