Joshua Stein vydal novou ver zi svého IRC klienta pro klasické Macintoshe, konkrétně pro počítače s Macintosh System Software 6 a MacTCP. Ačkoliv šestkový systém byl konečnou verzí pouze pro původní Macintosh a jeho varianty, všechny ostatní počítače s procesory 68k byly teoreticky schopné upgrade na System 7. Nicméně vzhledem k výchozímu běhu v multitaskovém režimu a podstatně větším paměťovým nárokům je hned celá řada modelů, pro které je mnohem vhodnější zůstat právě u šestky - prakticky se dá říct, že se to týká všech all-in-one modelů vybavených pouze procesorem 68000.
Proto je tento systém mezi uživately strojů jako Macintosh Plus či Macintosh SE velmi populární a právě proto je vývoj klienta Wallops cílen na tuto verzi.
Novinky v této verzi zahrnují:
Zdroj:
Macintosh System Software 6 jsem nikdy nikde neprovozoval, protože all-in-one Macům jsem se vždy vyhýbal a už na mém prvním počítači značky Apple - Macintoshi LC II - běžela sedmička zcela bez problémů. Nicméně této práci velmi fandím a doufám, že Joshua bude pokračovat i nadále.
Evropská procesorová iniciativa, jejímž cílem je dle vlastních slov zajistit, aby schopnost návrhu konkurenceschopného procesoru zůstala na evropském kontinentu, pořádá v druhém říjnovém týdnu v katalánské Barceloné fórum s řadou přednášek, prezentací a diskusí. Akce začíná 9.10. v 15:00 a končí následující den po poledni a registrační poplatek činí 80 eur.
Prezentovat budou platinoví sponzoři Eviden a ARM, zlatí sponzoři AMD, SiPearl a Semidynamics a v prvním dnu bude od klíčových lidí z těchto společností i většina přednášek a keynote. Dle programu pak druhý den budou přednášky techničtějšího rázu a budou se týkat zejména RISC-V a ARM procesorů od Fujitsu.
Zdroje:
Původně jsem tu chtěl napsat nějaký trochu kyselý komentář k fungování podobných projektů, ale já vlastně celé EPI fandím a přeju si, aby ten exaFLOPový evropský procesor úspěšně navrhla a vyráběla. Jen si nemyslím, že se to stane. Ilustrací budiž relativní chudost programu této konference, kde polovinu programu/prezentací zajišťují sponzoři, kteří z Evropy nejsou a zajímavá technická část se odbude za dopoledne.
Microsoft převedl projekt Mono - open-source implementaci .NET frameworku - na tým vývojářů projektu Wine.
Mono původně vyvinula společnost Ximian, jejímž zakladatelem byl Miguel de Icaza, původní autor Midnight Commanderu či GNOME. Ximian posléze koupil Novell, nicméně ve chvíli kdy se i Novell stal zbožím a koupila ho The Attachmate Group, byl veškerý personál související s projektem Mono propuštěn. Propuštění zaměstnanci rychle vytvořili novou společnost Xamarin a ta Mono dále rozvíjela společně s řadou produktů, které .NET aplikace zpřístupňovaly i mimo Windows, například na platformách Android, iOS či Linux.
I Xamarin byl ale později koupen softwarovým gigantem - tentokrát Microsoftem - který technologie Xamarinu týkající se .NET šíří společně se svým Visual Studiem, ale s výjimkou samotného frameworku Mono. Ten byl Microsoftem forknut, původní větev (mono/mono, "original mono") se verze dočkala naposledy před pěti lety, zatímco větev nová je rozvíjena a byla zahrnuta do hlavního repozitáře .NET (dotnet/runtime).
A právě původní Mono nyní Microsoft převedl na WineHQ, které stojí za (ne)emulátorem Windows pro unix-like systémy. Zbaví se tak rozvoje něčeho, co dále již nepotřebuje a WineHQ naopak získá kontrolu nad něčím, co je podstatnou součástí distribuce Wine. Hlavním repozitářem zdrojáků Mono se tak stává ten spravovaný Wine, repozitář Microsoftu bude archivován, další změny do něj nebudou přijímány a po čtyřech letech budou smazány binární releasy v něm obsažené.
Zdroje:
Programováním v .NET se více či méně úspěšně delší dobu živím, Mono jsem jako možnost napsat si něco i pro platformy, které používám v soukromí, měl v jisté době docela rád. Microsoft ale nakonec přestal ignorovat svět mimo vlastní operační systémy, takže ani moc nedávalo smysl, aby pokračoval v této dvoukolejnosti. Naopak Wine tohle pomůže, vlastní verzi si tvořili už řadu let a teď bude ta jejich jediná správná.
V rámci Google Summer of Code 2024 běžely dva projekty, které se týkaly virtualizace a Haiku OS, každý ovšem z jiné strany:
Zdroje:
Antoni Sawicki alias Tenox již před dvěma lety prolomil ochranu demoverze portu SimCity pro unixové systémy a od konce roku 2022 tak mohou tuto hru na svých unixových stanicích hrát majitelé strojů se systémy DEC Unix, HPUX, SunOS a IRIX. Chyběla ale verze pro AIX, která nebyla nikdy vytvořena, a verze pro IRIX, která by šla hrát v novějších verzích, jež neumí spouštět binárky ve formátu COFF a vyžadují formát ELF.
S pomocí zdrojových kódů SimCity, které byly pod názvem Micropolis pod licencí GPL před více než šestnácti lety portovány na laptop OLPC XO, se ale podařilo tyto chybějící verze vytvořit. Všechny modifikace, které nebyly v původní verzi, byly odstraněny, vráceno bylo původní GUI a tak si i majitelé novějších strojů od SGI či pracovních stanic od IBM mohou zahrát tuto klasickou simulaci města.
Zdroje:
Hry pro komerční Unixy nikdy moc nevycházely a že něco vyjde v roce 2024, to bych si opravdu nikdy netipnul. Stroje s oběma systémy mám, ale asi se hned tak nedostanu k tomu, si to vyzkoušet. Na seznam si to ale dávám.
Robert J. Sawyer, kanadský sci-fi autor ověnčený cenami Hugo a Nebula, napsal veškrou svoji tvorbu v textovém editoru WordStar 7 pro DOS. Není zdaleka sám, kdo tento editor používá či historicky používal - stejný editor používal již Arthur C. Clarke a ještě starší verzi 4 používá například George R.R. Martin.
Program má své počátky v roce 1978 na CP/M, počínaje verzí 3 byl portován na PC pod DOS, v již zmíněné verzi 4 byl pak kompletně přepsán a následně vyvíjen až do roku 1992, kdy byla vydána poslední verze, tedy 7.0 Rev. D. Jelikož byl celý editor kompletně napsán v assembleru, byl jen obtížně portovatelný pod nastupující MS Windows, pokus o přepis do jazyka C z konce 80. let vyústil v nekompatibilní verzi Wordstar 2000, která se dobře neprodávala a Wordstar for Windows byl nakonec cizí produkt, jen drobně upravený a rebrandovaný.
Mateřská společnost MicroPro byla několikrát prodána různým majitelům a dnes se již nikdo k právům na tento editor nehlásí. Robert J. Sawyer, který je velkým propagátorem WordStar, proto vydal kompletní archiv všeho, co je k tomuto editoru dostupné, včetně kompletní dokumentace. Jím sestavený archív má takřka 700 MB, obsahuje totiž i emulátor DosBox-X nastavený tak, aby v něm WordStar 7 bezproblémově běžel.
Licenčně to bohužel není nijak ošetřené, pracuje se s neoficiálním principem abandonware, ale je to prý maximum, co se dnes pro kdysi nejpopulárnější editor planety dá dělat, aby ho bylo možné používat i na počítačích o dekády novějších, než byla PC z 80. let.
Zdroje:
Roky, ba dokonce již desetiletí používám textový editor joe. Drtivá většina jeho klávesových zkratek má původ ve WordStaru. Tento archív mi proto nemá co nabídnout, ale odvážlivcům, kteří provozují DOS i v 21. století by se třeba mohl hodit.